Text 11
dāsya, sakhya, vātsalya, śṛṅgāra — cāri rasa
cāri bhāvera bhakta yata kṛṣṇa tāra vaśa
dāsya – služebnictví; sakhya – přátelství; vātsalya – rodičovská náklonnost; śṛṅgāra – milostná láska; cāri – čtyři; rasa – nálady; cāri – čtyř; bhāvera – druhů citů; bhakta – oddaní; yata – tolik, kolik jich je; kṛṣṇa – Pán Kṛṣṇa; tāra – jimi; vaśa – podmanĕn.
Služebnictví (dāsya), přátelství (sakhya), rodičovská náklonnost (vātsalya) a milostná láska (śṛṅgāra) jsou čtyři transcendentální nálady (rasy) a oddaní, kteří je uchovávají ve svém srdci, si Pána podmaňují.
Dāsya, sakhya, vātsalya a śṛṅgāra jsou transcendentální druhy láskyplné služby Pánu. O śānta-rase neboli neutrálním stádiu v tomto verši není zmínka, protože na úrovni této rasy človĕk sice považuje Absolutní Pravdu za vznešenou a velikou, ale dál jeho představa nesahá. Pro materialistické filosofy je śānta-rasa ušlechtilou ideou, ale toto idealistické ocenĕní je pouhý začátek; mezi vztahy v duchovním svĕtĕ stojí nejníže. Śānta-rase není připisována příliš velká důležitost, neboť jakmile se mezi poznávajícím a poznávaným rozvine sebemenší porozumĕní, dochází okamžitĕ k opĕtování láskyplných transcendentálních vztahů. Dāsya-rasa je základní vztah mezi Kṛṣṇou a Jeho oddanými, a z toho důvodu považuje tento verš dāsyu za první stádium transcendentální oddané služby.