Text 153
gopyaś ca kṛṣṇam upalabhya cirād abhīṣṭaṁ
yat-prekṣaṇe dṛśiṣu pakṣma-kṛtaṁ śapanti
dṛgbhir hṛdī-kṛtam alaṁ parirabhya sarvās
tad-bhāvam āpur api nitya-yujāṁ durāpam
gopyaḥ – gopī; ca – a; kṛṣṇam – Pána Kṛṣṇu; upalabhya – vidĕt; cirāt – po dlouhé dobĕ; abhīṣṭam – vytoužený objekt; yat-prekṣaṇe – při jehož spatření; dṛśiṣu – v očích; pakṣma-kṛtam – stvořitel očních víček; śapanti – prokletí; dṛgbhiḥ – očima; hṛdī-kṛtam – kdo vstoupil do srdcí; alam – dostatečnĕ; parirabhya – objímající; sarvāḥ – všechny; tat-bhāvam – toto nejvyšší stádium blaženosti; āpuḥ – získaly; api – i když; nitya-yujām – dokonalými yogīmi;
„Po dlouhém odloučení gopī na Kurukšétře znovu vidĕly svého milovaného Kṛṣṇu. Svýma očima Jej uvĕznily a objaly ve svých srdcích, čímž pocítily tak silnou radost, jaké nedosáhnou ani dokonalí yogī. Proklínaly stvořitele, že stvořil oční víčka, protože jim bránila v nerušeném výhledu.“
Tento verš je ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.82.39).