Text 119
pañcāśat-koṭi-yojana pṛthivī-vistāra
yāṅra eka-phaṇe rahe sarṣapa-ākāra
pañcāśat — padesát; koṭi — deset miliónů; yojana — 12,8 kilometrů; pṛthivī — vesmíru; vistāra — šíře; yāṅra — jehož; eka-phaṇe — na jedné z hlav; rahe — spočívá; sarṣapa-ākāra — jako hořčičné semínko.
Vesmír, který mĕří pĕt set miliónů yojanů v průmĕru, spočívá na jedné z Jeho kápí, jako by to bylo pouhé hořčičné semínko.
Pán Śvetadvīpu se expanduje jako Śeṣa-nāga, který na svých nesčetných kápích udržuje veškeré planety. Tyto obrovské vesmíry tvaru koule jsou přirovnány k semínkům hořčice, spočívajícím na duchovních kápích Śeṣa-nāgy. Zákon gravitace, o kterém hovoří vĕdci, je částečným vysvĕtlením energie Pána Saṅkarṣaṇa. Jméno „Saṅkarṣaṇa“ má s přitažlivostí etymologickou spojitost. O Śeṣa-nāgovi je zmínka ve Śrīmad-Bhāgavatamu (5.17.21), kde se říká:
yam āhur asya sthiti janma-saṁyamaṁ
tribhir vihīnaṁ yam anantam ṝṣayaḥ
na veda siddhārtham iva kvacit sthitaṁ
bhū-maṇḍalaṁ mūrdha-sahasra-dhāmasu
„Ó můj Pane, védské hymny prohlašují, že jsi bezprostřední příčinou stvoření, udržování a zničení. Ve skutečnosti jsi však transcendentální vůči všem omezením, a jsi proto známý jako neomezený. Na tisících Tvých kápí spočívají nesčetné vesmíry a jsou pro Tebe stejnĕ nepatrné jako semínka hořčice, protože ani nevnímáš jejich tíhu.“ Śrīmad-Bhāgavatam (5.25.2) dále říká:
yasyedaṁ kṣiti-maṇḍalaṁ bhagavato ’nanta-mūrteḥ sahasra-śirasa ekasminn eva śīrṣaṇi dhriyamāṇaṁ siddhārtha iva lakṣyate.
„Pán Anantadeva má tisíce kápí, z nichž na každé udržuje vesmír tvaru koule, který vypadá jako semínko hořčice.“