Text 13
māyātīte vyāpi-vaikuṇṭha-loke
pūrṇaiśvarye śrī-catur-vyūha-madhye
rūpaṁ yasyodbhāti saṅkarṣaṇākhyaṁ
taṁ śrī-nityānanda-rāmaṁ prapadye
māyā-atīte – nad hmotným stvořením; vyāpi – rozprostírající se všude; vaikuṇṭha-loke – v duchovním svĕtĕ, Vaikuṇṭhaloce; pūrṇa-aiśvarye – který vlastní veškerý majestát; śrī-catuḥ-vyūha-madhye – v rámci čtveřice expanzí (Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna a Aniruddha); rūpam – podoba; yasya – jehož; udbhāti – se zjevuje; saṅkarṣaṇa-ākhyam – známý jako Saṅkarṣaṇa; tam – Jemu; śrī-nityānanda-rāmam – Pánu Balarāmovi v podobĕ Pána Nityānandy; prapadye – odevzdávám se.
Odevzdávám se lotosovým nohám Pána Śrī Nityānandy Rāmy, který je v rámci catur-vyūhy (kterou tvoří Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna a Aniruddha) známý jako Saṅkarṣaṇa. Vlastní veškerý majestát a sídlí na Vaikuṇṭhaloce, daleko nad hmotným stvořením.
Tento verš je z deníku Śrī Svarūpy Dāmodara Gosvāmīho. Objevuje se jako osmý mezi prvními čtrnácti verši Śrī Caitanya-caritāmṛty.