Text 86
prakṛti-sahite tāṅra ubhaya sambandha
tathāpi prakṛti-saha nāhi sparśa-gandha
prakṛti-sahite – s hmotnou energií; tāṅra – Jeho; ubhaya sambandha – oba vztahy; tathāpi – přesto; prakṛti-saha – s hmotnou přírodou; nāhi – není; sparśa-gandha – sebemenší spojení.
I když je takto dvĕma způsoby spojen s hmotnou energií, nemá s ní sebemenší styk.
V Laghu-bhāgavatāmṛtĕ Śrīla Rūpa Gosvāmī vysvĕtluje Pánovo transcendentální postavení nad hmotnými kvalitami a říká, že Viṣṇu jako vládce a správce hmotné přírody je spojen s hmotnými kvalitami. Tomuto spojení se říká yoga. Ředitel vĕzení ovšem není vĕzeň. Podobnĕ nemá ani Nejvyšší Osobnost Božství Viṣṇu žádný styk s hmotnými kvalitami přírody, i když je řídí a dohlíží na nĕ. Viṣṇuovy expanze si vždy udržují svoji svrchovanost a s hmotnými kvalitami nejsou nikdy ve styku. Nĕkdo může namítnout, že Mahā-Viṣṇu nemůže mít s hmotnými kvalitami žádný styk, protože kdyby tomu tak bylo, Śrīmad-Bhāgavatam by neuvádĕl, že hmotná příroda, zahanbena svým nevdĕčným úkolem popuzovat živé bytosti proti Nejvyššímu, se studem ukrývá za Pánem. Na toto tvrzení lze odpovĕdĕt, že slovo guṇa znamená „usmĕrnĕní“. Pán Viṣṇu, Pán Brahmā a Pán Śiva jsou v tomto vesmíru tĕmi, kdo tyto tři kvality usmĕrňují, a jejich vztah s nimi se nazývá yoga. To však neznamená, že jsou tyto osobnosti kvalitami přírody spoutány. Obzvláštĕ Pán Viṣṇu je vždy vládcem tĕchto tří kvalit a nepřipadá vůbec v úvahu, že by se mohl dostat pod jejich vládu.
Přestože se rysy příčinnosti a dodávání složek nacházejí v hmotné přírodĕ díky pohledu Nejvyšší Osobnosti Božství, Pán svým pohlížením na hmotné kvality není nijak ovlivnĕn. K různým kvalitativním zmĕnám dochází v hmotném svĕtĕ vůlí Pána, ale není možné, aby tím byl Pán Viṣṇu ovlivnĕn, zmĕnĕn či znečištĕn hmotou.