Text 10

Existují různé tattvy neboli pravdy, jako īśa-tattva, jīva-tattva a śakti-tattva. Īśa-tattva je Nejvyšší Osobnost Božství Viṣṇu, který je svrchovanou životní silou. V Kaṭha Upaniṣadĕ je řečeno: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām – Nejvyšší Osobnost Božství je nejvyšší mezi vĕčnými a nejvyšší životní síla. Živé bytosti jsou také vĕčné a také jsou životní silou, ale co do velikosti jsou nepatrné, kdežto Nejvyšší Pán je nejvyšší životní síla a nejvyšší vĕčný. Tento nejvyšší vĕčný nikdy nepřijímá tĕlo složené z dočasné hmotné energie, kdežto živé bytosti jako nedílné části nejvyššího vĕčného tento sklon mají. Podle védských manter je tedy Nejvyšší Pán svrchovaným vládcem nesčetnĕ mnoha živých bytostí.

Māyāvādští filosofové se však nepatrnou živou bytost snaží ztotožňovat s nejvyšší živou bytostí. Protože mezi nimi neuznávají žádný rozdíl, nazývá se jejich filosofie advaita-vāda neboli monismus. Rozdíly tu však ve skutečnosti jsou. Tento verš je zvláštĕ určen k tomu, aby māyāvādským filosofům vštípil pochopení, že Nejvyšší Osobnost Božství je svrchovaný vládce. Tímto svrchovaným vládcem, Osobností Božství, je samotný Śrī Kṛṣṇa, ale v rámci transcendentální zábavy přijal podobu oddaného, Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

V Bhagavad-gītĕ je řečeno, že když Nejvyšší Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa přijde na tuto planetu a vypadá přesnĕ jako lidská bytost, nĕkteří darebáci Jej považují za jednoho z obyčejných lidí. Ten, kdo takto chybnĕ uvažuje, je popsán jako mūḍha neboli hlupák. Nemĕli bychom tedy Caitanyu Mahāprabhua hloupĕ považovat za obyčejnou lidskou bytost. I když přijal extázi oddaného, zůstává i nadále Nejvyšší Osobností Božství. Od dob Caitanyi Mahāprabhua už zde bylo mnoho napodobenin Kṛṣṇových inkarnací, které nemohly pochopit, že Caitanya Mahāprabhu je samotný Kṛṣṇa, a ne obyčejná lidská bytost. Ménĕ inteligentní lidé si vytvářejí své vlastní „Bohy“ tak, že za Boha vydávají nĕjakého človĕka. To je jejich chyba. Slova tāṅra śuddha kalevara v tomto verši nás proto upozorňují na to, že tĕlo Caitanyi Mahāprabhua není hmotné, ale čistĕ duchovní. Caitanyu Mahāprabhua bychom tedy nemĕli považovat za obyčejného oddaného, přestože podobu oddaného přijal. Zároveň však musíme s jistotou vĕdĕt, že i když je Śrī Caitanya Mahāprabhu Nejvyšší Osobnost Božství, přijal extázi oddaného, a proto bychom nemĕli mylnĕ chápat Jeho zábavy a stavĕt Ho do stejné role jako Śrī Kṛṣṇu. Právĕ z tohoto důvodu si Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu zakrýval uši vždy, když byl osloven jako Viṣṇu nebo Kṛṣṇa, protože nechtĕl být oslovován jako Nejvyšší Osobnost Božství. Existuje skupina oddaných zvaných Gaurāṅga-nāgarī, kteří hrají divadelní hry o Kṛṣṇových zábavách a používají k tomu vigrahu neboli podobu Śrī Caitanyi Mahāprabhua. To je chyba, která se odbornĕ nazývá rasābhāsa. Když se Caitanya Mahāprabhu chce bavit jako oddaný, nemĕli bychom Ho rušit tím, že Ho budeme oslovovat jako Nejvyšší Osobnost Božství.