Text 108
upaniṣat-sahita sūtra kahe yei tattva
mukhya-vṛttye sei artha parama mahattva
upaniṣat — autorizovaný védský výklad; sahita — spolu s; sūtra — Vedānta- -sūtra; kahe — je řečeno; yei — téma; tattva — opravdu; mukhya-vṛttye — přímým chápáním; sei — této pravdy; artha — význam; parama — nejvĕtší; mahattva — sláva.
„Absolutní Pravda je popsána v Upaniṣadách a Brahma-sūtře, ale jejich verše musíme chápat tak, jak jsou napsány. To je nejslavnĕjší pochopení.“
Od dob Śaṅkarācāryi se stalo módou vysvĕtlovat vše, co se týče śāster, nepřímým způsobem. Učenci se pyšní svými vlastními interpretacemi a prohlašují, že každý může chápat védská písma tak, jak se mu zachce. Tato metoda „jak se ti zachce“ je pošetilá a způsobila zmatek ve védské kultuře. Vĕdecké poznání nemůžeme přijímat podle nálady. V matematice se například dvĕ plus dvĕ rovná čtyři a my si z toho nemůžeme udĕlat tři nebo pĕt. I když je nemyslitelné, aby se skutečné poznání mĕnilo, lidé propadli módĕ chápat védské poznání, jak se jim zachce. To je důvod, proč jsme vydali Bhagavad-gītu takovou, jaká je. Nevytváříme žádné smyšlené významy. Nĕkdy komentátoři říkají, že slovo kurukṣetra v prvním verši Bhagavad- -gīty označuje naše tĕlo, ale my to nepřijímáme. Víme, že Kurukšétra je dodnes existující místo, a podle tvrzení Véd je to dharma-kṣetra neboli poutní místo. Lidé tam dodnes chodí provádĕt védské obĕti. Pošetilí komentátoři však tvrdí, že kurukṣetra znamená tĕlo a že pañca-pāṇḍava je pĕt smyslů. Takto překrucují význam a lidé jsou klamáni. Śrī Caitanya Mahāprabhu zde potvrzuje, že veškerou védskou literaturu, včetnĕ Upaniṣad, Brahma- -sūtry a dalších textů, ať kategorie śruti, smṛti, nebo nyāya, musíme chápat podle jejích původních výroků. Popisovat přímý význam védské literatury je slavné, ale popisovat ji svým vlastním způsobem za použití nedokonalých smyslů a nedokonalého poznání je katastrofální chyba. Śrī Caitanya Mahāprabhu zcela odmítl snahy popisovat Védy tímto způsobem.
Co se týče Upaniṣad, jedenáct následujících je považováno za nejdůležitĕjší: Īśa, Kena, Kaṭha, Praśna, Muṇḍaka, Māṇḍūkya, Taittirīya, Aitareya, Chāndogya, Bṛhad-āraṇyaka a Śvetāśvatara. Ve verších 30–39 Muktikopaniṣady je však uvedeno 108 Upaniṣad. Jsou to: (1) Īśopaniṣad, (2) Kenopaniṣad, (3) Kaṭhopaniṣad, (4) Praśnopaniṣad, (5) Muṇḍakopaniṣad, (6) Māṇḍūkyopaniṣad, (7) Taittirīyopaniṣad, (8) Aitareyopaniṣad, (9) Chāndogyopaniṣad, (10) Bṛhad-āraṇyakopaniṣad, (11) Brahmopaniṣad, (12) Kaivalyopaniṣad, (13) Jābālopaniṣad, (14) Śvetāśvataropaniṣad, (15) Haṁsopaniṣad, (16) Āruṇeyopaniṣad, (17) Garbhopaniṣad, (18) Nārāyaṇopaniṣad, (19) Paramahaṁsopaniṣad, (20) Amṛta-bindūpaniṣad, (21) Amṛta-nādopaniṣad, (22) Śiropaniṣad, (23) Atharva-śikhopaniṣad, (24) Maitrāyaṇy-upaniṣad, (25) Kauṣītaky-upaniṣad, (26) Bṛhaj-jābālopaniṣad, (27) Nṛsiṁha-tāpanīyopaniṣad, (28) Kālāgni-rudropaniṣad, (29) Maitreyy-upaniṣad, (30) Subālopaniṣad, (31) Kṣurikopaniṣad,(32) Mantrikopaniṣad, (33) Sarva-sāropaniṣad, (34) Nirālambopaniṣad, (35) Śuka-rahasyopaniṣad, (36) Vajra-sūcikopaniṣad, (37) Tejo-bindūpaniṣad, (38) Nāda-bindūpaniṣad, (39) Dhyāna-bindūpaniṣad, (40) Brahma-vidyopaniṣad, (41) Yoga-tattvopaniṣad, (42) Ātma-bodhopaniṣad, (43) Nārada-parivrājakopaniṣad, (44) Triśikhy-upaniṣad, (45) Sītopaniṣad, (46) Yoga-cūḍāmaṇy-upaniṣad, (47) Nirvāṇopaniṣad, (48) Maṇḍala-brāhmaṇopaniṣad, (49) Dakṣiṇā- -mūrty-upaniṣad, (50) Śarabhopaniṣad, (51) Skandopaniṣad, (52) Mahānārāyaṇopaniṣad, (53) Advaya-tārakopaniṣad, (54) Rāma-rahasyopaniṣad.