Text 27
jagat ḍubila, jīvera haila bīja nāśa
tāhā dekhi’ pāṅca janera parama ullāsa
jagat – celý svĕt; ḍubila – zaplavený; jīvera – živých bytostí; haila – stalo se; bīja – semínko; nāśa – úplnĕ zničené; tāhā – potom; dekhi' – když vidĕli; pāṅca – pĕti; janera – osob; parama – nejvyšší; ullāsa – štĕstí.
Když pĕt členů Pañca-tattvy vidĕlo celý svĕt zaplavený láskou k Bohu a semínko hmotného požitku v živých bytostech úplnĕ zničené, byli všichni nesmírnĕ šťastní.
V této souvislosti píše Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v Anubhāṣyi, že všechny živé bytosti náleží k okrajové energii Pána a jako takové mají všechny přirozený sklon obnovit svoje vĕdomí Kṛṣṇy, i když je v nich zároveň nepochybnĕ přítomné semínko hmotných tužeb a požitku. Toto semínko, zalévané chodem hmotné přírody, uzraje a stane se stromem hmotných pout, který živé bytosti přinese hmotné požitky všeho druhu. Užívat si tĕchto hmotných výdobytků znamená být sužován třemi druhy hmotného utrpení. Pokud však řízením přírody nastane záplava, semínka v zemi nebudou moci vyklíčit. A jak se záplava lásky k Bohu šíří po celém svĕtĕ, semínka hmotných tužeb ztrácejí sílu. Čím více se tedy šíří hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy, tím více ubývá touhy po hmotném požitku. Semínko hmotného požitku se s rozmachem hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy automaticky stává neplodným.
Ti, kdo jsou žárliví, by mĕli být šťastní, jak je zde naznačeno slovy parama ullāsa, a nezávidĕt, že se toto hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy milostí Pána Caitanyi šíří po celém svĕtĕ. Ale protože jsou kaniṣṭha-adhikārī neboli prākṛta-bhaktové (materialističtí oddaní, kteří nejsou pokročilí v duchovním poznání), tak místo aby byli šťastní, jsou závistiví, a snaží se na hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy hledat chyby. Śrīmat Prabodhānanda Sarasvatī ve své Caitanya-candrāmṛtĕ přesto píše, že když budou materialisté ovlivnĕni tímto hnutím Pána Caitanyi, hnutím pro vĕdomí Kṛṣṇy, přestanou je bavit rozhovory o jejich ženách a dĕtech, takzvaní učenci zanechají nudných studií védské literatury, yogī zanechají nepraktických cvičení mystické yogy, asketové se vzdají krutého odříkání a sannyāsī studia sāṅkhyové filosofie. Tak budou všechny přitahovat činnosti bhakti-yogy Pána Śrī Caitanyi a nebudou schopni vychutnat žádnou vyšší náladu, než je nálada vĕdomí Kṛṣṇy.