No edit permissions for Čeština

Text 33

eta bali’ mane kichu kariyā vicāra
sannyāsa-āśrama prabhu kailā aṅgīkāra

eta bali' – když to řekl; mane – v mysli; kichu – nĕco; kariyā – činící; vicāra – úvaha; sannyāsa-āśrama – stav odříkání; prabhu – Pán; kailā – udĕlal; aṅgīkāra – přijal.

Tak Pán po zralé úvaze vstoupil do stavu odříkání.

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu nemĕl zapotřebí přijímat sannyās, protože je samotný Bůh, a nemá tedy nic společného s hmotným tĕlesným pojetím života. Śrī Caitanya Mahāprabhu se neztotožňoval s žádnou z osmi vareṇ a āśramů: brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra, brahmacārī, gṛhastha, vanāprastha a sannyās. Ztotožňoval se s Nejvyšší Duší. Śrī Caitanya Mahāprabhu, a nakonec i jakýkoliv čistý oddaný se nikdy neztotožňuje se společenskými ani duchovními stádii života, protože je vůči tĕmto různým rozdĕlením společnosti transcendentální. Pán Caitanya se nicménĕ rozhodl sannyās přijmout, a protože Mu jako sannyāsīmu budou všichni prokazovat úctu, a tím získají prospĕch. I když tedy sannyās opravdu přijímat nemusel, udĕlal to ve prospĕch tĕch, kdo by Jej považovali za obyčejnou lidskou bytost. Hlavním zámĕrem Jeho přijetí sannyāsu bylo vysvobodit māyāvādské sannyāsī. To bude zřejmé pozdĕji v této kapitole.

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura vysvĕtlil pojem „māyāvādī“ takto: „Nejvyšší Osobnost Božství je transcendentální vůči všem hmotným pojetím života. Māyāvādī je ten, kdo si myslí, že tĕlo Nejvyšší Osobnosti Božství Kṛṣṇy je výtvor māyi a že totéž platí i o Jeho sídle a o procesu, který umožňuje s Ním navázat styk, o oddané službĕ. Māyāvādī považuje vše, co se používá v oddané službĕ, za māyu.“ Māyā znamená hmotné bytí, jehož příznačným rysem jsou reakce za ploduchtivé činnosti. Māyāvādī považují oddanou službu za jednu z činností konaných pro plody. Podle nich se bhāgavatové (oddaní) musí očistit filosofickou spekulací, a pak teprve dosáhnou skutečného osvobození. Ti, kdo takto spekulují o oddané službĕ, se nazývají kutārkikové (falešní logici), ti, kdo považují oddanou službu za plodonosnou činnost, se nazývají karma-niṣṭhové a ti, kdo kritizují oddanou službu, se nazývají nindakové (rouhači). Neoddaní, kteří považují oddané činnosti za hmotné, se nazývají pāṣaṇḍī a učenci stejného názoru adhama paḍuyové.

Tito kutārkikové, nindakové, pāṣaṇḍī a adhama paḍuyové se vyhýbali prospĕchu, který přináší hnutí Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua, rozvoji lásky k Bohu. Śrī Caitanya Mahāprabhu s nimi soucítil, a z toho důvodu se rozhodl přijmout sannyās, protože až Ho tak uvidí, budou Mu vzdávat úctu. V Indii je sannyās dodnes respektován. Pouhé roucho sannyāsīho ještĕ i dnes vzbuzuje u indické veřejnosti úctu. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto přijal sannyās, aby napomohl kázání oddané služby, i když jinak nemĕl potřebu čtvrtý stav duchovního života přijímat.

« Previous Next »