Text 37
aparādha kṣamāila, ḍubila prema-jale
kebā eḍāibe prabhura prema-mahājāle
aparādha – přestupek; kṣamāila – prominul; ḍubila – ponořili se; prema- -jale – do oceánu lásky k Bohu; kebā – kdo další; eḍāibe – odejde; prabhura – Pánovy; prema – láskyplné; mahā-jāle – sítĕ.
Pán Caitanya jim všem odpustil a oni se vnořili do oceánu oddané služby, protože z této jedinečné láskyplné sítĕ Śrī Caitanyi Mahāprabhua nemůže nikdo uniknout.
Śrī Caitanya Mahāprabhu byl ideální ācārya. Ācārya je vzorný učitel, který zná význam zjevených písem, jedná naprosto v souladu s jejich pokyny a učí své studenty, aby stejné zásady přijali také. Jako dokonalý ācārya vymýšlel Śrī Caitanya Mahāprabhu způsoby, jak polapit materialisty a ateisty všeho druhu. Každý ācārya má určité způsoby, jak propagovat své duchovní hnutí s cílem přivést lidi k vĕdomí Kṛṣṇy. Metoda jednoho ācāryi se tedy může lišit od metody jiného, ale nikdy není zanedbán konečný cíl. Śrīla Rūpa Gosvāmī doporučuje:
tasmāt kenāpy upāyena
manaḥ kṛṣṇe niveśayet
sarve vidhi-niṣedhā syur
etayor eva kiṅkarāḥ
Ācārya by mĕl vymýšlet způsoby, kterými lidé mohou tak či onak dospĕt k vĕdomí Kṛṣṇy. Nejdříve by si mĕli začít být vĕdomi Kṛṣṇy a pozdĕji jim mohou být představena všechna předepsaná pravidla. V našem hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy se řídíme touto zásadou Pána Caitanyi Mahāprabhua. V západních zemích se například chlapci a dĕvčata volnĕ sdružují, a aby se tedy dali přivést k vĕdomí Kṛṣṇy, je třeba zvláštních ústupků s ohledem na jejich zvyklosti. Ācārya musí vynalézat způsoby, které je přivedou k oddané službĕ. Z tohoto důvodu nĕkdy dokonce provádím svatební obřady pro tyto chlapce a dĕvčata, přestože jsem sannyāsī a v historii sannyāsu není známo, že by nĕjaký sannyāsī osobnĕ oddával své žáky.