Text 80
pāgala ha-ilāṅ āmi, dhairya nāhi mane
eta cinti’ nivediluṅ gurura caraṇe
pāgala – šílenec; ha-ilāṅ – jsem se stal; āmi – Já; dhairya – vyrovnanost; nāhi – ne; mane – v mysli; eta – tak; cinti' – uvažující; nivediluṅ – řekl jsem to; gurura – duchovního mistra; caraṇe – u jeho lotosových nohou.
„Zjistil jsem, že jsem se vlivem zpívání svatého jména zbláznil, a tak jsem se s tím okamžitĕ svĕřil u lotosových nohou Mého duchovního mistra.“
Śrī Caitanya Mahāprabhu nám jako ideální učitel ukazuje, jak by mĕl žák jednat se svým duchovním mistrem. Jakmile má o nĕčem pochybnost, mĕl by se okamžitĕ obrátit na duchovního mistra pro vyjasnĕní. Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl, že při zpívání a tančení rozvinul druh šílené extáze, která se může objevit pouze u osvobozené duše. Avšak i přesto, že byl na osvobozené úrovni, obrátil se na duchovního mistra, kdykoliv se objevily pochyby. Nemĕli bychom si tedy o sobĕ nikdy, ani v osvobozeném stavu myslet, že na duchovním mistrovi nezávisíme, ale mĕli bychom se na nĕho obrátit hned, jakmile vyvstane nĕjaká pochyba ohlednĕ našeho duchovního pokroku.