Text 99
prabhura miṣṭa-vākya śuni’ sannyāsīra gaṇa
citta phiri’ gela, kahe madhura vacana
prabhura – Pánova; miṣṭa-vākya – sladká slova; śuni' – poté, co vyslechli; sannyāsīra gaṇa – všechny skupiny sannyāsīch; citta – vĕdomí; phiri' – pohnuté; gela – stalo se; kahe – pronesli; madhura – příjemná; vacana – slova.
Poté, co vyslechli Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua, byli všichni māyāvādští sannyāsī dojati. Jejich myšlení se zmĕnilo, a tak promluvili příjemnými slovy.
Māyāvādští sannyāsī se ve Váránasí setkali s Caitanyou Mahāprabhuem, aby Jej pokárali za účast v saṅkīrtanovém hnutí, což se jim vůbec nelíbilo. Tato démonská tendence k odporu proti saṅkīrtanovému hnutí je neustále přítomná. Existovala za dob Śrī Caitanyi Mahāprabhua stejnĕ jako už dávno předtím, za Prahlāda Mahārāje. Ten rád zpíval v saṅkīrtanu, i když jeho otci se to nelíbilo. To byl důvod, proč si spolu nerozumĕli. V Bhagavad- -gītĕ (7.15) Pán říká:
na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ
„Ničemové, kteří jsou naprosto hloupí, nejnižší z lidí, ti, jejichž poznání unesla iluze, a ti, kdo přijímají ateistickou povahu démonů, se Mi neodevzdávají.“ Māyāvādští sannyāsī jsou āsuraṁ bhāvam āśritāḥ, což znamená, že se vydali cestou asurů (démonů), kteří nevĕří v podobu Boha. Říkají, že konečný zdroj všeho je neosobní, čímž popírají existenci Boha. Říkat, že Bůh neexistuje, je přímé popírání Jeho bytí a říkat, že Bůh sice existuje, ale že nemá hlavu, nohy nebo ruce a že nemůže mluvit, slyšet nebo jíst, je nepřímé popírání Jeho bytí. Človĕku, který nevidí, se říká slepec, ten, kdo nemůže chodit, je chromý, kdo nemá ruce, se nazývá bezruký, kdo nemůže mluvit se nazývá nĕmý a tomu, kdo neslyší, se říká hluchý. Když māyāvādī tvrdí, že Bůh nemá nohy, oči, uši a ruce, nepřímo Jej urážejí, protože Jej popisují jako slepce, nĕmého, hluchého, chromého, bezrukého a podobnĕ. I když se vydávají za velké vedāntisty, jsou ve skutečnosti māyayāpahṛta-jñāna; jinak řečeno, vypadají jako velcí učenci, ale podstata jejich poznání jim byla odebrána.
Māyāvādī, kteří zastávají neosobní pojetí, se neustále snaží porazit vaiṣṇavy, protože vaiṣṇavové přijímají Nejvyšší Osobnost jako nejvyšší příčinu a chtĕjí Mu sloužit, mluvit s Ním a vidĕt Ho, stejnĕ jako Pán dychtí vidĕt své oddané, mluvit s nimi, jíst a tančit s nimi. Tyto osobní výmĕny lásky māyāvādským sannyāsīm nic neříkají. Původním zámĕrem setkání māyāvādských sannyāsīch z Váránasí s Caitanyou Mahāprabhuem bylo porazit Jeho osobní pojetí Boha. Śrī Caitanya Mahāprabhu nicménĕ jako kazatel dokázal zmĕnit mysl tĕchto māyāvādských sannyāsīch. Jejich srdce byla sladkými slovy Śrī Caitanyi Mahāprabhua obmĕkčena, a tak se začali chovat přátelsky a také k Nĕmu mluvili sladkými slovy. Všichni kazatelé také potkají odpůrce, ale nemĕli by si je ještĕ více znepřátelit. Nepřátelští již jsou, a když s nimi budeme mluvit hrubĕ či neslušnĕ, jejich nevraživost se ještĕ zvĕtší. Mĕli bychom tedy kráčet ve stopách Pána Caitanyi Mahāprabhua, jak je to jen možné, a snažit se přesvĕdčit odpůrce citováním ze śāster a předložením závĕrů ācāryů. To je způsob, kterým bychom se mĕli snažit porazit všechny nepřátele Pána.