No edit permissions for Čeština

Text 20

hena prema śrī-caitanya dilā yathā tathā
jagāi mādhāi paryanta — anyera kā kathā

hena – takovou; prema – lásku k Bohu; śrī-caitanya – Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu; dilā – dal; yathā – kdekoliv; tathā – všude; jagāi – Jagāi; mādhāi – Mādhāi; paryanta – až po nĕ; anyera – ostatních; – co říci; kathā – slova.

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu volnĕ rozdával lásku ke Kṛṣṇovi všude a všem, dokonce i tĕm nejpokleslejším, jako byli Jagāi a Mādhāi. Co potom říci o tĕch, kdo už byli zbožní a vznešení?

Mezi darem, který dal Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu lidstvu, a dary ostatních je rozdíl, protože filantropové a charitativní pracovníci přinášejí společnosti úlevu pouze na úrovni tĕla, kdežto Śrī Caitanya Mahāprabhu nabízí nejlepší možnost, jak se vrátit domů, zpátky k Bohu s láskou k Nĕmu. Pokud tedy nĕkdo analyticky porovná dary obou druhů, jistĕ nejvíce ocení, pokud bude rozvážný, Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Z toho důvodu Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī řekl:

śrī-kṛṣṇa-caitanya-dayā karaha vicāra
vicāra karile citte pābe camatkāra

„Pokud se ale přesto zajímáte o logiku a argumenty, použijte je prosím ve vztahu k milosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Když to udĕláte, budete překvapeni, jak je to úžasné.“ (Cc. Ādi 8.15)

Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura říká:

dīna-hīna yata chila, hari-nāme uddhārila,
tāra sākṣī jagāi mādhāi

Dva bratři Jagāi a Mādhāi ztĕlesňují hříšné obyvatelstvo tohoto vĕku Kali. Jako pojídači masa, opilci, sukničkáři, gauneři a zlodĕji byli velice rušivými živly ve společnosti. Śrī Caitanya Mahāprabhu je přesto osvobodil – o tĕch, kteří byli slušní, zbožní, oddaní a svĕdomití, ani nemluvĕ. Bhagavad- -gītā potvrzuje, že nejen brāhmaṇsky kvalifikovaní oddaní a rājarṣiové (kiṁ punar brāhmaṇāḥ puṇyā bhaktā rājarṣayas tathā), ale kdokoliv, kdo stykem s čistým oddaným získá vĕdomí Kṛṣṇy, se bude moci vrátit domů, zpátky k Bohu. V Bhagavad-gītĕ (9.32) Pán prohlašuje:

māṁ hi pārtha vyapāśritya
ye 'pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te 'pi yānti parāṁ gatim

„Ó synu Pṛthy, ti, kdo se ke Mnĕ uchýlí, dosáhnou nejvyššího cíle, i kdyby to byli lidé nižšího rodu, ženy, vaiṣyové (obchodníci) a śūdrové (dĕlníci).“

Pán Caitanya Mahāprabhu vysvobodil dva pokleslé bratry, Jagāie a Mādhāie, ale dnes je svĕt plný Jagāiů a Mādhāiů – sukničkářů, pojídačů masa, hazardních hráčů, zlodĕjů a dalších lotrů, kteří ve společnosti páchají výtržnosti všeho druhu. Činnosti takových lidí se dnes staly zcela normální záležitostí. Dnes již není pití, bĕhání ze ženami, pojídání masa, krádeže či výtržnictví považováno za nĕco odporného, protože to společnost přijala za své. To ale neznamená, že odporné vlastnosti lidí pomohou vysvobodit společnost ze spárů māyi. Naopak, celé lidstvo budou více a více zaplétat do reakcí, které udílejí přísné zákony hmotné přírody. Všechny naše činnosti probíhají pod vlivem kvalit hmotné přírody (prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ). Protože jsou dnes lidé ve styku s kvalitou nevĕdomosti (tamo-guṇa) a do určité míry s vášní (rajo-guṇa), bez sebemenších stop po dobru (sattva-guṇa), jsou čím dál tím chamtivĕjší a chtivĕjší, protože to je přirozený následek styku s tĕmito kvalitami. Tadā rajas-tamo-bhāvāḥ kāma-lobhādayaś ca ye – „Ve styku s tĕmito dvĕma nižšími kvalitami hmotné přírody človĕk začne být chtivý a chamtivý.“ (Bhāg. 1.2.19) V moderní společnosti je ve skutečnosti každý chtivý a chamtivý, a proto jediným prostředkem osvobození je saṅkīrtanové hnutí Śrī Caitanyi Mahāprabhua, které může všechny Jagāie a Mādhāie pozvednout na nejvyšší stupeň sattva-guṇy neboli brāhmaṇské kultury.

Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.18–19) říká:

naṣṭa-prāyeṣv abhadreṣu
nityaṁ bhāgavata-sevayā
bhagavaty uttama-śloke
bhaktir bhavati naiṣṭhikī

tadā rajas-tamo-bhāvāḥkāma-lobhādayaś ca ye
ceta etair anāviddhaṁ
sthitaṁ sattve prasīdati

Pokud nĕkdo skutečnĕ usiluje o klid a rovnováhu, musí se po zvážení chaotické situace ve společnosti připojit k hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy a neustále rozvíjet bhāgavata-dharmu. Jakmile človĕk jedná v rámci bhāgavata-dharmy, veškerá nevĕdomost a vášeň se rozptýlí, a tak je zbaven chamtivosti a chtíče. Tím je brāhmaṇsky kvalifikovaný, a když brāhmaṇsky kvalifikovaná osoba udĕlá další pokrok, dosáhne úrovnĕ vaiṣṇavy, což je jediná úroveň, na které lze probudit spící lásku k Bohu. Jakmile k tomu dojde, život se stává úspĕšným.

Lidstvo v současnosti rozvíjí kvalitu nevĕdomosti (tamo-guṇu), i když jsou vidĕt i nĕjaké příznaky vášnĕ (rajo-guṇy). Celá svĕtová populace, plná kāmy a lobhy neboli chtíče a chamtivosti, se skládá převážnĕ ze śūdrů a nĕkolika vaiśyů, ale postupnĕ zůstávají jen śūdrové. Komunismus je hnutím śūdrů a kapitalismus je určený pro vaiśyi. V boji mezi tĕmito dvĕma skupinami, śūdry a vaiśyi, nakonec kvůli ohavnému stavu společnosti zvítĕzí komunisté, a jakmile se to stane, vše, co ve společnosti zbylo, bude zničeno. Jediný možný prostředek, který může zvrátit vývoj smĕřující ke komunismu, je hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy, jež může dát i komunistům skutečnou představu o komunistické společnosti. Podle komunistické doktríny by mĕl být vlastníkem všeho stát. Hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy však tu samou myšlenku rozšiřuje a přijímá Boha jako jediného vlastníka všeho. Lidé to nechápou, protože nemají o Bohu ani ponĕtí, ale hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy jim může pomoci poznat Boha a také pochopit, že vše patří Jemu. A protože je všechno vlastnictvím Boha a všechny živé bytosti – nejen lidé, ale i zvířata, ptáci, rostliny a podobnĕ – jsou dĕti Boha, má každý právo žít na účet Boha a s vĕdomím Boha. To je ve stručnosti podstata hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy.

« Previous Next »