Text 41

V tomto velice důležitém verši je vyjádřena šlechetnost Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. I když se narodil v Bengálsku, a Bengálci vůči Nĕmu tedy mají zvláštní závazek, zde Śrī Caitanya Mahāprabhu oslovuje nejen Bengálce, ale všechny obyvatele Indie, protože právĕ tam se může rozvinout skutečná lidská civilizace.

Lidský život je určen zvláštĕ k realizování Boha, jak uvádí Vedānta- sūtra: athāto brahma-jijñāsā. Každý, kdo se narodí v Indii (Bhárata-varše), má zvláštní výhodu v tom, že může přijmout pokyny a vedení védské civilizace. Přirozenĕ se totiž dozví o základních principech duchovního života, protože 99,9 % Indů, dokonce i prostí vesničtí zemĕdĕlci a další, kteří nejsou ani vzdĕlaní, ani velcí myslitelé, vĕří v převtĕlování duše, minulé i budoucí životy, v Boha a s veškerou samozřejmostí chtĕjí Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, nebo Jeho zástupce uctívat. Tyto myšlenky jsou přirozeným dĕdictvím tĕch, kteří se v Indii narodili. Indie má mnoho posvátných poutních míst, jako jsou Gajá, Váránasí, Mathura, Prajág, Vrindávan, Haridvár, Ráméšvaram a Džagannáth Purí, a lidé tam stále chodí po stovkách a tisících. I když se je současní indičtí vůdci snaží ovlivňovat, aby nevĕřili v Boha, v život po smrti a v rozdíl mezi zbožným a bezbožným životem, a učí je pít víno, jíst maso a být takzvanĕ civilizovaní, lidé se přesto obávají čtyř druhů hříšných činností, kterými jsou nedovolený sex, pojídání masa, požívání omamných látek a hazardování, a kdekoliv probíhá nĕjaký duchovní festival, shromáždí se jich tisíce. S tím máme praktickou zkušenost, protože kdykoliv hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy pořádá saṅkīrtanový festival ve velkých mĕstech, jako je Kolkata, Bombaj, Madrás, Ahmadábád nebo Haidarábád, přijdou poslouchat tisíce lidí. Nĕkdy přednášíme v angličtinĕ, a přestože vĕtšina lidí anglicky nerozumí, i tak si nás přijdou poslechnout. Lidé se shromáždí v tisících i tehdy, když hovoří různé falešné inkarnace Boha, protože každý, kdo se narodil v Indii, má přirozené duchovní sklony a je poučen o základních zásadách duchovního života; je pouze třeba, aby byli více vzdĕláni ve védských principech. Śrī Caitanya Mahāprabhu zde proto říká: janma sārthaka kari' kara para-upakāra – Ind vzdĕlaný ve védských principech může vykonávat tu nejprospĕšnĕjší veřejnou službu pro celý svĕt.

Nyní je kvůli nedostatku vĕdomí Kṛṣṇy neboli vĕdomí Boha celý svĕt v temnotĕ, postižený čtyřmi principy hříšného života: pojídáním masa, nedovoleným sexem, hazardováním a požíváním omamných látek. Je proto třeba důrazné propagace, aby se lidé učili vyhýbat hříšným činnostem. To přinese mír a blahobyt, ubude podvodníků, zlodĕjů a zpustlíků a celá společnost si bude vĕdoma Boha.

Praktickým výsledkem toho, že šíříme hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy po celém svĕtĕ, je, že se nyní ti nejzvrhlejší zpustlíci stávají nejvznešenĕjšími svĕtci. To je pokorná služba svĕtu pouze jednoho Inda. Kdyby to dĕlali všichni Indové, jak radil Pán Caitanya Mahāprabhu, dala by Indie svĕtu jedinečný dar, a tak by se proslavila. V dnešní dobĕ je ale Indie známá jako chudá zemĕ, a kdykoliv nĕkdo z Ameriky nebo jiné bohaté zemĕ jede do Indie, vidí podél cest ležet mnoho lidí, kteří se nemohou ani dvakrát dennĕ najíst. Existují také organizace, které ze všech částí svĕta sbírají peníze ve jménu pomoci chudým, ale utrácejí je za vlastní smyslový požitek. Nyní však bylo na pokyn Śrī Caitanyi Mahāprabhua založeno hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy a lidé z nĕho mají prospĕch. Je proto povinností vůdčích osobností Indie, aby zvážili důležitost tohoto hnutí a vycvičili mnoho Indů, kteří půjdou toto učení kázat za hranice Indie. Lidé je přijmou a mezi Indy a ostatními národy svĕta dojde ke spolupráci, čímž bude mise Śrī Caitanyi Mahāprabhua vyplnĕna. Śrī Caitanya Mahāprabhu bude oslavován po celém svĕtĕ, lidé budou přirozenĕ šťastní, klidní a úspĕšní, a to nejen v tomto životĕ, ale i v příštím, protože, jak je řečeno v Bhagavad-gītĕ, každý, kdo pozná Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, dosáhne snadno osvobození od opakovaného zrození a smrti a vrátí se domů, zpátky k Bohu. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu proto všechny Indy požádal, aby se stali kazateli Jeho učení, a zachránili tak svĕt před katastrofálním zmatkem.

To však není povinnost pouze Indů, ale každého, a my jsme velice šťastní, že chlapci a dívky z Ameriky a Evropy s tímto hnutím vážnĕ spolupracují. Každému by mĕlo být s konečnou platností jasné, že tou nejlepší službou celému lidstvu je probudit v lidech vĕdomí Boha neboli vĕdomí Kṛṣṇy. Každý by proto mĕl tomuto velkému hnutí pomáhat. To je potvrzeno ve verši 35 z dvacáté druhé kapitoly desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, který bude nyní citován.