Text 61
kāhāṅ gele tomā pāi, tumi kaha, — tāhāṅ yāi”,
eta kahi’ calilā dhāñā
svarūpa uṭhi’ kole kari’, prabhure ānila dhari’,
nija-sthāne vasāilā laiñā
kāhāṅ – kam; gele – když půjdu; tomā – Tebe; pāi – mohu získat; tumi – Ty; kaha – prosím řekni; tāhāṅ – tam; yāi – půjdu; eta kahi' – s tĕmito slovy; calilā dhāñā – rozbĕhl se; svarūpa – Svarūpa Dāmodara Gosvāmī; uṭhi' – poté, co vstal; kole kari' – beroucí na klín; prabhure – Śrī Caitanyu Mahāprabhua; ānila – přivedl zpĕt; dhari' – když chytil; nija-sthāne – do Jeho sídla; vasāilā – posadil; laiñā – poté, co vzal.
„Kam mám jít? Kde Tĕ najdu? Řekni Mi to prosím, a Já tam půjdu.“ S tĕmito slovy se Śrī Caitanya Mahāprabhu rozbĕhl, ale Svarūpa Dāmodara Gosvāmī vstal, chytil Ho a posadil si Ho na klín. Potom Ho odvedl do Jeho sídla, kde Ho přimĕl se posadit.“