Text 59
nāmera akṣara-sabera ei ta’ svabhāva
vyavahita haile nā chāḍe āpana-prabhāva
nāmera – svatého jména; akṣara – písmen; sabera – všech; ei – toto; ta' – zajisté; svabhāva – vlastnost; vyavahita haile – i když jsou nesprávnĕ vyslovena; nā – ne; chāḍe – přicházejí o; āpana-prabhāva – svůj duchovní účinek.
„Písmena svatého jména mají takovou duchovní sílu, že působí, i když jsou nesprávnĕ vyslovena.“
VÝZNAM: Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura říká, že slovo vyavahita („nesprávnĕ vysloveno“) zde není použito pro označení svĕtské vibrace písmen abecedy. Takové nedbalé vyslovování pro uspokojení materialistů není vibrací transcendentálního zvuku. Pronášení svatého jména při uspokojování smyslů je překážkou na cestĕ dosažení extatické lásky ke Kṛṣṇovi. Pokud však na druhé stranĕ ten, kdo dychtí po oddané službĕ, vysloví svaté jméno byť jen částečnĕ či nesprávnĕ, svaté jméno, které se neliší od Nejvyšší Osobnosti Božství, projeví svou duchovní sílu, protože bylo vysloveno bez přestupků. Tak je tato osoba zbavena všech nežádoucích činností a postupnĕ probudí svou spící lásku ke Kṛṣṇovi.