Text 87
rādhikā-unmāda yaiche uddhava-darśane
udghūrṇā-pralāpa taiche prabhura rātri-dine
rādhikā-unmāda – šílenství Śrīmatī Rādhārāṇī; yaiche – jako; uddhava- -darśane – když vidĕla Uddhavu; udghūrṇā-pralāpa – nesouvislé řeči v šílenství; taiche – podobnĕ; prabhura – Pána Caitanyi; rātri-dine – nocí i dnem.
Tak jako Śrīmatī Rādhārāṇī v Uddhavovĕ přítomnosti mluvila nesouvisle s čmelákem, i Śrī Caitanya Mahāprabhu ve své extázi dnem i nocí hovořil bláznivĕ a nesouvisle.
Tato unmāda (šílenství) není obyčejné šílenství. Když Śrī Caitanya Mahāprabhu mluvil nesouvisle, témĕř jako blázen, byl ve stavu transcendentální extáze lásky. V nejvyšší transcendentální extázi se v přítomnosti okouzlujícího dostavují pocity okouzlení. Pokud jsou však okouzlující a okouzlený rozdĕleni, dojde k pomatení (mohana). Osoba takto pomatená odloučením ztuhne, a tehdy se projeví všechny tĕlesné příznaky transcendentální extáze, kdy vypadá jako nepochopitelnĕ šílená. Tomu se říká transcendentální šílenství. V tomto stavu začíná blouznivĕ hovořit a prožívá rozpoložení blázna. Šílenství Śrīmatī Rādhārāṇī vyložil Kṛṣṇovi Uddhava, který řekl: „Můj drahý Kṛṣṇo, vlivem nesmírnĕ silných pocitů odloučení od Tebe si nĕkdy Śrīmatī Rādhārāṇī ustele v háji, nĕkdy hubuje modrý mrak a jindy se toulá po temném lese. Je jako šílená.“