Text 29-30
ādaraḥ paricaryāyāṁ
sarvāṅgair abhivandanam
mad-bhakta-pūjābhyadhikā
sarva-bhūteṣu man-matiḥ
mad-artheṣv aṅga-ceṣṭā ca
vacasā mad-guṇeraṇam
mayy arpaṇaṁ ca manasaḥ
sarva-kāma-vivarjanam
ādaraḥ – úcta, péče; paricaryāyām – ve službĕ; sarva-aṅgaiḥ – všemi tĕlesnými údy; abhivandanam – klanĕní se; mat-bhakta – Mých oddaných; pūjā – uctívání; abhyadhikā – velmi vysoké; sarva-bhūteṣu – ve všech živých bytostech; mat-matiḥ – realizace vztahu se Mnou; mat-artheṣu – pro službu Mnĕ; aṅga-ceṣṭāḥ – využívám tĕlesné síly; ca – a; vacasā – slovy; mat-guṇa-īraṇam – popisování Mé slávy; mayi – Mnĕ; arpaṇam – vĕnování; ca – a; manasaḥ – mysli; sarva-kāma – všech hmotných tužeb; vivarjanam – zřeknutí se.
„,Moji oddaní Mi slouží s velkou péčí a úctou. Klaní se Mi celým svým tĕlem, uctívají druhé oddané a vidí, že všechny živé bytosti ke Mnĕ mají vztah. Veškerou tĕlesnou energii používají pro Mĕ a svou řečí opĕvují Mé vlastnosti a podobu. Zasvĕcují Mi také svou mysl a snaží se vzdát veškerých hmotných tužeb. Tak lze rozpoznat Mé oddané.̀“
Toto jsou dva verše ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.19.21–22), vyslovené Nejvyšší Osobností Božství, Pánem Kṛṣṇou, když jimi odpovídal na Uddhavův dotaz ohlednĕ oddané služby.