Text 31
ārādhanānāṁ sarveṣāṁ
viṣṇor ārādhanaṁ param
tasmāt parataraṁ devi
tadīyānāṁ samarcanam
ārādhanānām – z druhů uctívání; sarveṣām – veškerých; viṣṇoḥ – Pána Śrī Viṣṇua; ārādhanam – uctívání; param – nejvznešenĕjší; tasmāt – a nad tímto uctíváním Pána Viṣṇua; parataram – ještĕ hodnotnĕjší; devi – ó bohynĕ; tadīyānām – tĕch, kdo mají vztah s Pánem Viṣṇuem; samarcanam – přísné a vĕrné uctívání.
„(Pán Śiva řekl bohyni Durze:) ,Moje drahá Devī, i když Védy doporučují uctívání polobohů, uctívání Pána Viṣṇua je nejvyšší. Ještĕ vyšší než uctívání Pána Viṣṇua je však sloužení vaiṣṇavům, protože ti k Pánu Viṣṇuovi patří.̀“
Védy jsou rozdĕleny do tří oddĕlení: karma-kāṇḍa, jñāna-kāṇḍa a upāsanā-kāṇḍa, jež pojednávají o ploduchtivém jednání, empirické filosofické spekulaci a uctívání. Ve Védách je doporučeno uctívání různých polobohů a také Pána Viṣṇua. V tomto citátu z Padma Purāṇy Pán Śiva odpovídá na otázku bohynĕ Durgy. Stejný verš je také v Laghu-bhāgavatāmṛtĕ (2.4) Śrīly Rūpy Gosvāmīho. Slova viṣṇor ārādhanam poukazují na uctívání Pána Viṣṇua neboli Kṛṣṇy. Nejvyšší formou uctívání je uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇu. Dalším závĕrem je, že ten, kdo uctívá Pána Viṣṇua, prokazuje ještĕ lepší službu, pokud uctívá oddaného Pána Kṛṣṇy. Oddaní jsou různých druhů – v śānta-rase, dāsya-rase, sakhya-rase, vātsalya-rase a mādhurya-rase. I když jsou všechny tyto rasy na transcendentální úrovni, mādhurya-rasa je tou nejvyšší transcendentální náladou. Přirozený závĕr tedy je, že uctívání oddaných, kteří Pánu slouží v mādhurya-rase, je nejvznešenĕjší duchovní činností. Śrī Caitanya Mahāprabhu a Jeho následovníci uctívají Pána Kṛṣṇu hlavnĕ v mādhurya-rase. Jiní vaiṣṇavští ācāryové doporučovali uctívání nanejvýš do úrovnĕ vātsalya-rasy. Śrīla Rūpa Gosvāmī proto ve své Vidagdha-mādhavĕ (1.2) popisuje učení Śrī Caitanyi Mahāprabhua jako nejvyšší:
anarpita-carīṁ cirāt karuṇayāvatīrṇaḥ kalau
samarpayitum unnatojjvala-rasāṁ sva-bhakti-śriyam
Śrī Caitanya Mahāprabhu se v tomto vĕku Kali zjevil proto, aby představil naprostou výjimečnost mādhurya-rasy, dar, který nikdy předtím žádný ācārya ani inkarnace neudĕlili. Śrī Caitanya Mahāprabhu je proto přijímán jako nejvelkodušnĕjší inkarnace ze všech. Jedinĕ On rozdával lásku ke Kṛṣṇovi s tím, že zároveň projevoval výjimečnou vznešenost lásky ke Kṛṣṇovi v milostné rase.