Text 37
rāya kahe, caraṇa — ratha, hṛdaya — sārathi
yāhāṅ lañā yāya, tāhāṅ yāya jīva-rathī
rāya kahe – Rāmānanda Rāya odpovĕdĕl; caraṇa – nohy; ratha – vůz; hṛdaya – srdce; sārathi – kočí; yāhāṅ – kamkoliv; lañā – beroucí; yāya – jede; tāhāṅ – tam; yāya – jede; jīva-rathī – živá bytost na voze.
Rāmānanda Rāya řekl: „Nohy jsou jako vůz a srdce je jako kočí. Živá bytost musí jít tam, kam ji nese její srdce.“
V Bhagavad-gītĕ (18.61) Pán Kṛṣṇa vysvĕtluje:
īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā
„Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou usazené jakoby na stroji vytvořeném z hmotné energie.“
Živá bytost tak cestuje tímto vesmírem na voze (tĕle), které dostala od hmotné přírody. V Kaṭha Upaniṣadĕ (1.3.3–4) je podobné vysvĕtlení:
ātmānaṁ rathinaṁ viddhi
śarīraṁ ratham eva tu
buddhiṁ tu sārathiṁ viddhi
manaḥ pragraham eva ca
indriyāṇi hayān āhur viṣayāṁs teṣu gocarān
ātmendriya-mano-yuktaṁ bhoktety āhur manīṣiṇaḥ
Zde se uvádí, že živá bytost je cestujícím na voze tĕla, přidĕleném hmotnou přírodou. Inteligence je kočí, mysl jsou otĕže k ovládání koní a smysly jsou konĕ. Živá bytost je tak nepravým poživatelem hmotného svĕta.
Ten, kdo je pokročilý v rozvoji vĕdomí Kṛṣṇy, dokáže ovládat mysl a inteligenci, a tím pádem ovládat i konĕ neboli smysly, i když jsou velmi mocné. Ten, kdo dokáže ovládat smysly svou myslí a inteligencí, může snadno dospĕt k Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇuovi, který je konečným cílem života. Tad viṣṇoḥ paramaṁ padaṁ sadā paśyanti sūrayaḥ. Ti, kdo jsou opravdu pokročilí, smĕřují k Pánu Viṣṇuovi, svému konečnému cíli. Nikdy nejsou uchváceni vnĕjší energií Pána Viṣṇua, hmotným svĕtem.