Text 108
nija-sama sakhā-saṅge, go-gaṇa-cāraṇa raṅge,
vṛndāvane svacchanda vihāra
yāṅra veṇu-dhvani śuni’, sthāvara-jaṅgama prāṇī,
pulaka, kampa, aśru vahe dhāra
nija-sama – na stejné úrovni s Ním; sakhā-saṅge – s přáteli; go-gaṇa – nekonečnĕ mnoho krav; cāraṇa – pasení; raṅge – takové zábavy; vṛndāvane – ve Vrindávanu; svacchanda – spontánní; vihāra – blažený požitek; yāṅra – jehož; veṇu-dhvani śuni' – když slyší zvuk flétny; sthāvara-jaṅgama prāṇī – všechny živé bytosti, nehybné i pohyblivé; pulaka – radost; kampa – chvĕní; aśru – slzy; vahe – tečou; dhāra – proudy.
„Pán Kṛṣṇa se toulá vrindávanským lesem spolu s přáteli, kteří jsou s Ním na stejné úrovni, a pase nespočet krav. To je další z Pánových blažených požitků. Když hraje na svou flétnu, všechny živé bytosti včetnĕ stromů, rostlin, zvířat i lidí, se chvĕjí prostoupení radostí a z očí jim neustále tečou proudy slz.“