Text 109
muktā-hāra — baka-pāṅti, indra-dhanu-piñcha tati,
pītāmbara — vijurī-sañcāra
kṛṣṇa nava-jaladhara, jagat-śasya-upara,
variṣaye līlāmṛta-dhāra
muktā-hāra – náhrdelník z perel; baka-pāṅti – jako řada bílých volavek; indra-dhanu – jako duha; piñcha – paví pero; tati – tam; pīta-ambara – žluté šaty; vijurī-sañcāra – jako blesk na obloze; kṛṣṇa – Pán Kṛṣṇa; nava – čerstvý; jala-dhara – mrak plný vody; jagat – vesmír; śasya – jako úroda obilí; upara – na; variṣaye – prší; līlā-amṛta – zábavy Pána Kṛṣṇy; dhāra – jako sprcha.
„Kṛṣṇa nosí perlový náhrdelník, který na Jeho krku vypadá jako řada bílých volavek. Paví pero v Jeho vlasech vypadá jako duha a Jeho žluté šaty připomínají blesk na obloze. Kṛṣṇa vypadá jako čerstvý mrak a gopī jako čerstvé obilné klasy na poli. Na toto nové obilí padají neustávající deštĕ nektarových zábav a zdá se, že gopī získávají od Kṛṣṇy paprsky života stejnĕ, jako obilí získává život z dešťů.“