Text 122
kṛṣṇa dekhi’ nānā jana, kaila nimiṣe nindana,
vraje vidhi ninde gopī-gaṇa
sei saba śloka paḍi’, mahāprabhu artha kari’,
sukhe mādhurya kare āsvādana
kṛṣṇa – Pána Kṛṣṇu; dekhi' – když vidĕly; nānā jana – různé osoby; kaila – činily; nimiṣe – kvůli mrkání; nindana – hanĕní; vraje – ve Vrindávanu; vidhi – Pána Brahmy; ninde – viní; gopī-gaṇa – všechny gopī; sei saba – všechny tyto; śloka – verše; paḍi' – recitující; mahāprabhu – Śrī Caitanya Mahāprabhu; artha kari' – vysvĕtlující význam; sukhe – s radostí; mādhurya – transcendentální sladkosti; kare – činí; āsvādana – vychutnávání si.
„Různí lidé si poté, co zhlédli Kṛṣṇu, stĕžují na mrkání. Zvláštĕ ve Vrindávanu všechny gopī kvůli této oční vadĕ kritizují Pána Brahmu.“ Śrī Caitanya Mahāprabhu potom přednesl nĕkolik veršů ze Śrīmad-Bhāgavatamu a obšírnĕ vysvĕtlil jejich význam, přičemž si s velkou radostí vychutnával transcendentální sladkost.