Text 144
kāṇera bhitara vāsā kare, āpane tāṅhā sadā sphure,
anya śabda nā deya praveśite
āna kathā nā śune kāṇa, āna balite bolaya āna,
ei kṛṣṇera vaṁśīra carite
kāṇera – ušním otvoru; bhitara – v; vāsā kare – usídlí se; āpane – osobnĕ; tāṅhā – tam; sadā – vždy; sphure – je v popředí; anya – jiné; śabda – zvuky; nā – ne; deya – dovoluje; praveśite – vstoupit; āna kathā – jiné řeči; nā – ne; śune – slyší; kāṇa – ucho; āna – nĕco jiného; balite – říci; bolaya – říká; āna – další vĕc; ei kṛṣṇera – Pána Kṛṣṇy; vaṁśīra – flétny; carite – vlastnosti.
„Zvuk Kṛṣṇovy flétny je jako pták, který si v uších gopī udĕlal hnízdo a je neustále v popředí. Přitom do jejich uší nevpustí žádný jiný zvuk. Gopī v podstatĕ nic jiného neslyší, ani se na nic jiného nedokáží soustředit, dokonce ani na to, aby daly správnou odpovĕď. Takové následky přináší zvuk flétny Pána Kṛṣṇy.“
V uších gopī je zvuk Kṛṣṇovy flétny vždy na prvním místĕ, a tak přirozenĕ nic jiného neslyší. Neustálé vzpomínání na posvátný zvuk Kṛṣṇovy flétny jim přináší osvícení a energii. Jiný zvuk do svých uší nepustí. Protože je jejich pozornost plnĕ upřená na Kṛṣṇovu flétnu, nemohou svou mysl obrátit k jiným námĕtům. Jinak řečeno, oddaný, který uslyšel zvuk Kṛṣṇovy flétny, zapomene na to, aby mluvil či naslouchal o jakýchkoliv jiných vĕcech. Tento zvuk Kṛṣṇovy flétny představuje Hare Kṛṣṇa mahā-mantra. Vážný oddaný Pána, který tuto transcendentální vibraci zpívá a poslouchá, si na ni tak zvykne, že nedokáže obrátit svou pozornost k ničemu, co se nevztahuje na Kṛṣṇovy blažené vlastnosti a to, co se Ho týká.