Text 51
‘anubhāva’ — smita, nṛtya, gītādi udbhāsvara
stambhādi — ‘sāttvika’ anubhāvera bhitara
anubhāva — podextáze; smita — smích; nṛtya — tančení; gīta-ādi — písnĕ a tak dále; udbhāsvara — příznaky tĕlesných projevů; stambha-ādi — ztuhnutí a další; sāttvika — přirozené; anubhāvera bhitara — ve třídĕ podextází.
„Podextázemi jsou smích, tančení, zpívání a různé tĕlesné projevy. Přirozené extáze, jako je ztuhnutí, jsou řazeny mezi podextáze (anubhāva).“
Bhakti-rasāmṛta-sindhu (2.2.1) popisuje anubhāvu takto:
anubhāvās tu citta-stha- bhāvānām avabodhakāḥ
te bahir vikriyā prāyāḥ proktā udbhāsvarākhyayā
„Mnohé vnĕjší extatické příznaky neboli tĕlesné promĕny naznačující přítomnost extatických emocí v mysli, nazývané také udbhāsvary, jsou anubhāvy neboli podextatické výrazy lásky.“ Nĕkterými z tĕchto příznaků jsou tančení, padání a válení se po zemi, zpívání a hlasitý křik, kroucení tĕla, vydávání hlasitých zvuků, zívání, hluboké dýchání, nezájem o okolí, pĕna u úst, šílený smích, plivání, škytání a další. Všechny tyto příznaky se dĕlí do dvou skupin – śīta a kṣepaṇa. Zpĕv, zívání a podobnĕ se nazývají śīta. Tančení a kroucení tĕla se nazývají kṣepaṇa.
Ve své Anubhāṣyi cituje Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura následující verš z védské literatury popisující udbhāsvaru:
udbhāsante sva-dhāmnīti proktā udbhāsvarā budhaiḥ
nīvy-uttarīya-dhammilla- sraṁsanaṁ gātra-moṭanam
jṛmbhā ghrāṇasya phullatvaṁ niśvāsādyāś ca te matāḥ
„Extatické příznaky projevené ve vnĕjším tĕle osoby pohroužené v extatické lásce nazývají učenci udbhāsvara. Nĕkterými z nich jsou povolování opasku, shazování šatů a rozpouštĕní vlasů. Dalšími jsou kroucení tĕla, zívání, chvĕní nosních dírek, tĕžké dýchání, škytání, padání na zem a válení se po zemi. To jsou vnĕjší projevy emocionální lásky.“ Stambha a ostatní příznaky jsou zmínĕné v Madhya-līle 14.167.