Text 167
śrī-vigraha ye nā māne, sei ta’ pāṣaṇḍī
adṛśya aspṛśya, sei haya yama-daṇḍī
śrī-vigraha – Pánovu podobu; ye – každý, kdo; nā – ne; māne – přijímá; sei – ten; ta' – opravdu; pāṣaṇḍī – agnostik; adṛśya – nehodný pohledu; aspṛśya – nedotknutelný; sei – on; haya – je; yama-daṇḍī – podléhající trestu Yamarāje.
„Ten, kdo nepřijímá Pánovu transcendentální podobu, je nepochybnĕ agnostik a na takového človĕka bychom nemĕli ani pohlédnout, ani se ho dotknout. Podléhá trestu od Yamarāje.“
Podle védských písem má Nejvyšší Osobnost Božství vĕčnou transcendentální podobu, vždy oplývající blažeností a poznáním. Impersonalisté si myslí, že „hmotné“ znamená podoby, které můžeme vnímat, a „duchovní“ znamená bez podoby. Je však třeba si uvĕdomit, že nad touto hmotnou přírodou je jiná příroda, která je duchovní. Stejnĕ jako jsou hmotné podoby v tomto hmotném svĕtĕ, jsou také duchovní podoby ve svĕtĕ duchovním. To potvrzují všechna védská písma. Duchovní podoby transcendentálního svĕta nemají nic společného s negativním pojetím beztvarosti. Závĕrem tedy je, že ten, kdo nechce uctívat transcendentální podobu Pána, je agnostik.
Všechny náboženské systémy dnes ve skutečnosti popírají uctívání podoby Pána kvůli neznalosti Jeho transcendentální podoby. Prvotřídní materialisté (māyāvādī) si představují pĕt konkrétních podob Pána, ale když se snaží postavit toto uctívání vymyšlených podob na jednu úroveň s bhakti, jsou okamžitĕ zavrženi. Pán Śrī Kṛṣṇa to potvrzuje v Bhagavad-gītĕ (7.15), kde říká: na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ prapadyante narādhamāḥ. Māyāvādští filosofové kvůli svému agnosticismu postrádají skutečné poznání, a oddaní Pána by na nĕ proto nemĕli ani pohlédnout, ani se jich dotknout, protože tito filosofové podléhají trestu od Yamarāje, poloboha, jenž posuzuje činnosti hříšných lidí. Kvůli svému neoddanému jednání putují māyāvādští filosofové tímto vesmírem v různých životních druzích. Takové živé bytosti podléhají Yamarājovu trestu; toho jsou ušetřeni pouze oddaní, kteří neustále slouží Pánu.