Text 173
jīvera dehe ātma-buddhi — sei mithyā haya
jagat ye mithyā nahe, naśvara-mātra haya
jīvera – živých bytostí; dehe – v tĕle; ātma-buddhi – považování za své vlastní já; sei – to; mithyā – nepravda; haya – je; jagat – vesmírný projev; ye – že; mithyā – nepravda; nahe – ne; naśvara-mātra – pouze dočasný; haya – je.
„Teorie iluze se dá vztáhnout pouze na případ, že se živá bytost ztotožňuje s tĕlem. Vesmírný projev ale nelze nazvat neskutečným, i když je nepochybnĕ dočasný.“
Živá bytost je vĕčný služebník Kṛṣṇy. Jako nedílná část Pána je svou přirozeností čistá, ale kvůli svému styku s hmotnou energií se ztotožňuje s hrubohmotným nebo jemnohmotným tĕlem. Toto ztotožňování se je samozřejmĕ mylné, a to představuje pravou úroveň teorie iluze. Živá bytost je vĕčná a nikdy nemůže podléhat časovému omezení jako její hrubohmotná a jemnohmotná tĕla. Vesmírný projev není v žádném případĕ neskutečný, ale podléhá zmĕnĕ vlivem času. Pokud ho živá bytost přijímá jako pole pro svůj smyslový požitek, je to zajisté iluze. Tento hmotný svĕt je projevem Pánovy hmotné energie. To vysvĕtluje Kṛṣṇa v Bhagavad-gītĕ (7.4):
bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā
„Zemĕ, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego – toto je Mých osm oddĕlených energií.“
Hmotný svĕt je nižší energií Nejvyšší Osobnosti Božství, ale není pravda, že se v nĕj Nejvyšší Pán přemĕnil. Māyāvādští filosofové postrádají správné pochopení, a tak překrucováním významů slov zamĕnili teorii iluze za teorii o vesmírném projevu. Teorie iluze se dá vztáhnout na človĕka, který se ztotožňuje se svým tĕlem. Živá bytost je Pánovou vyšší energií a hmotný svĕt je energií nižší. Oba jsou však prakṛti (energie). I když jsou energie s Pánem totožné a zároveň se od Nĕho liší, Pán nikdy neztrácí osobní podobu tím, že Jeho různé energie procházejí promĕnami.