Text 178
bhagavān — ‘sambandha’, bhakti — ‘abhidheya’ haya
premā — ‘prayojana’, vede tina-vastu kaya
bhagavān – Nejvyšší Osobnost Božství; sambandha – vztah; bhakti – oddaná služba; abhidheya – transcendentální činnosti; haya – je; premā – láska k Bohu; prayojana – konečný životní cíl; vede – Védy; tina-vastu – tři témata; kaya – popisují.
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Nejvyšší Osobnost Božství je středem všech vztahů, skutečným zamĕstnáním živé bytosti je oddanĕ Mu sloužit a dosáhnout lásky k Bohu je konečný cíl života. Tato tři témata popisuje védská literatura.“
V Bhagavad-gītĕ (15.15) Pán Kṛṣṇa tento výrok potvrzuje: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. Skutečným účelem čtení Véd je naučit se, jak se stát oddaným Nejvyššího Pána. Samotný Pán nabádá: man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru (Gītā 9.34). Po prostudování Véd tedy človĕk musí vykonávat oddanou službu tak, že bude neustále myslet na Nejvyššího Pána (man-manā), stane se Jeho oddaným, bude Ho uctívat a vždy se Mu bude klanĕt. To se nazývá viṣṇu-ārādhana a pro všechny lidské bytosti je to nejvyšší předepsanou povinností. Nejlepším prostředím pro vykonávání tĕchto činností je systém varṇāśrama-dharmy, který společnost dĕlí na brahmacaryu, gṛhasthu, vānaprasthu a sannyās a dále na brāhmaṇu, kṣatriyu, vaiśyu a śūdru. Tak je uspořádaná celá védská civilizace. Tuto instituci je však v současném vĕku velmi tĕžké zavést, a tak Śrī Caitanya Mahāprabhu doporučuje, abychom si s védským systémem varṇāśrama-dharmy nedĕlali starosti. Spíše bychom mĕli přímo začít zpívat Hare Kṛṣṇa mantru a jednoduše naslouchat o Nejvyšší Osobnosti Božství od čistých oddaných. To je postup doporučený Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a to je účel studia Véd.