Text 179
āra ye ye-kichu kahe, sakala-i kalpanā
svataḥ-pramāṇa veda-vākye kalpena lakṣaṇā
āra – kromĕ toho; ye ye – cokoliv; kichu – nĕco; kahe – říká; sakala-i – vše; kalpanā – výmysl; svataḥ-pramāṇa – důkaz sám o sobĕ; veda-vākye – ve védském sdĕlení; kalpena – představuje si; lakṣaṇā – výklad.
„Pokud se nĕkdo snaží vysvĕtlit védskou literaturu jiným způsobem, pak jen pouští uzdu své fantazii. Jakékoliv výklady védského sdĕlení, které je důkazem samo sobĕ, jsou pouhý výmysl.“
Když je podmínĕná duše očištĕná, nazývá se oddaný. Oddaný má vztah pouze s Nejvyšší Osobností Božství a jeho jedinou povinností je oddaná služba pro uspokojení Pána. Tato služba se vykonává skrze Pánova zástupce, duchovního mistra: yasya deve parā bhaktir yathā deve tathā gurau. Když oddaný vykonává oddanou službu správnĕ, dosáhne nejvyšší dokonalosti života – lásky k Bohu: sa vai puṁsāṁ paro dharmo yato bhaktir adhokṣaje. Konečným cílem pochopení Véd je dospĕt na úroveň láskyplné služby Pánu. Māyāvādští filosofové však považují za ústřední bod vztahů neosobní Brahman. Úkolem živé bytosti je prý získat poznání o Brahmanu, které ústí v odpoutanost od hmotného jednání, a konečným cílem lidského života je osvobození neboli splynutí s Nejvyšším. To vše jsou však pouze představy podmínĕné duše; jedná se o pouhé popírání hmotných činností. Je třeba mít vždy na pamĕti, že celá védská literatura je důkazem sama o sobĕ. Nikomu není dovoleno vykládat si védské verše po svém. Pokud to nĕkdo dĕlá, pak jen pouští uzdu své fantazii, což je naprosto bezcenné.