Text 269

Māyāvādští vedāntisté míní, že nejvĕtším úspĕchem živé bytosti je splynout s neosobním Brahmanem. Neosobní Brahman neboli tĕlesná záře Nejvyššího Pána je známá jako Brahmaloka či Siddhaloka. Podle Brahma-saṁhity (5.40): yasya prabhā prabhavato jagad-aṇḍa-koṭi, mají hmotné vesmíry původ v záři vycházející z tĕla Nejvyšší Osobnosti Božství. Yogī následující Patañjaliho zásady sice Absolutní Pravdĕ přiznávají osobní povahu, ale chtĕjí splynout s transcendentálním tĕlem Nejvyššího Pána. Taková je jejich touha. Nejvyšší Pán je nejvĕtší autoritou, a tak může snadno umožnit mnoha miliónům živých bytostí, aby splynuly s Jeho tĕlem. Původem všeho je Nejvyšší Osobnost Božství, Bhagavān, a záře Jeho tĕla se nazývá brahmajyoti, Brahmaloka nebo Siddhaloka. Brahmaloka neboli Siddhaloka je tedy místem, kde je shromáždĕno mnoho živých bytostí, nedílných částí Nejvyššího Pána, které jsou jako jiskry. Tyto živé bytosti si nechtĕjí uchovat svoji osobní existenci, a proto jim je dovoleno zůstat pohromadĕ v Brahmaloce, tak jako mnoho atomických částeček svĕtla vycházejícího ze slunce.

Slovo siddha je velmi důležité. Siddha je ten, kdo zrealizoval záři Brahmanu a kdo má úplné poznání o tom, že živá bytost není hmotný atom, ale duchovní jiskra. Tento druh pochopení je v Bhagavad-gītĕ popsán jako brahma-bhūta. V podmínĕném stavu je živá bytost známá jako jīva-bhūta neboli „živá síla v hmotĕ“. Živé bytosti, které jsou brahma-bhūta, mohou zůstat v Brahmaloce neboli Siddhaloce, ale nĕkdy bohužel znovu padají do hmotného svĕta, protože nejsou činné v oddané službĕ. To potvrzuje verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu začínající slovy ye 'nye 'ravindākṣa. (Bhāg. 10.2.32) Tyto napůl osvobozené duše falešnĕ prohlašují, že jsou osvobozené, ale skutečnost je taková, že dokud se živá bytost nezapojí do oddané služby Pánu, je stále znečištĕná hmotou. Proto jsou tyto živé bytosti popsány jako vimukta-māninaḥ, což znamená, že se mylnĕ považují za osvobozené, i když jejich inteligence není zcela očištĕná. Podstupují sice přísnou askezi, aby se povýšily na úroveň Siddhaloky, ale tam nemohou zůstat natrvalo, protože jim schází ānanda (blaženost). I když dosáhnou stavu brahma-bhūta a prostřednictvím Jeho záře realizují Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, stejnĕ poklesnou, jelikož opomíjejí službu Pánu a své nepatrné poznání o Nejvyšší Osobnosti Božství nevyužívají správnĕ. Jelikož nedosáhnou ānandy, vracejí se do tohoto hmotného svĕta, aby si užívaly tady. To je pro osvobozenou duši nepochybnĕ poklesnutí. Bhaktové toto poklesnutí považují za pád do pekla.

Následovníci Patañjaliho jógového systému chtĕjí ve skutečnosti splynout s tĕlem Nejvyšší Osobnosti Božství, což znamená, že nechtĕjí sloužit Pánu, přestože o Nĕm mají poznání. Jejich postavení je tedy ještĕ odpornĕjší než postavení tĕch, kdo chtĕjí splynout s Pánovou září. Tito yogī meditují o Pánovĕ čtyřruké podobĕ Viṣṇua, aby mohli splynout s Jeho tĕlem. Patañjaliho systém popisuje Pánovu podobu slovy kleśa-karma-vipākāśayair aparāmṛṣṭaḥ puruṣa-viśeṣa īśvaraḥ – „Nejvyšší Osobnost Božství je osoba, která se neúčastní tohoto bídného hmotného života.“ Tito yogī v jedné ze svých manter uznávají vĕčnost Nejvyšší Osoby: sa pūrveṣām api guruḥ kālānavacchedāt – „Tato osoba je vždy svrchovaná a není ovlivnĕná časem.“ Následovníci Patañjaliho systému tedy uznávají vĕčnost Nejvyšší Osobnosti Božství, ale říkají: puruṣārtha-śūnyānāṁ pratiprasavaḥ kaivalyaṁ svarūpa-pratiṣṭhā vā citi-śaktir iti. Vĕří, že na úrovni dokonalosti pojetí puruṣi zmizí. Citi-śaktir iti. Vĕří, že po dosažení dokonalosti nelze zůstat osobou. Tento jógový systém je tudíž odporný, protože jeho konečné pojetí je neosobní. Na začátku tito yogī Nejvyšší Osobnost Božství uznávají, ale nakonec se tohoto pojetí vzdají, aby se stali neosobními. Jsou to velcí nešťastníci, protože už znají osobní pojetí Absolutní Pravdy, ale neprokazují Pánu oddanou službu, a tak poklesnou zpátky do hmotného svĕta. To potvrzuje Śrīmad-Bhāgavatam (10.2.32), jak už bylo zmínĕno výše: āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ. Jelikož opomíjejí lotosové nohy Pána, poklesnou tito yogī znovu do hmotné existence (patanty adhaḥ). Proto je cesta této yogy odpornĕjší než cesta impersonalistů. Tento závĕr potvrzuje i Pán Kapiladeva v následujícím verši ze Śrīmad-Bhāgavatamu (3.29.13).