Text 268
‘sāyujya’ śunite bhaktera haya ghṛṇā-bhaya
naraka vāñchaye, tabu sāyujya nā laya
sāyujya – osvobození splynutím se září; śunite – ani slyšet; bhaktera – oddaného; haya – je; ghṛṇā – nenávist; bhaya – strach; naraka – pekelné podmínky; vāñchaye – touží; tabu – přesto; sāyujya – splynutí s Pánovou září; nā laya – nikdy nepřijme.
„Čistý oddaný nechce o sāyujya-mukti ani slyšet; probouzí v nĕm strach a nenávist. Čistý oddaný by šel radĕji do pekla, než aby splynul s Pánovou září.“
Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī zpíval: kaivalyaṁ narakāyate. Představa impersonalistů, že splynou s Pánovou září, je stejná jako peklo. Z tĕchto pĕti druhů osvobození tedy první čtyři (sālokya, sāmīpya, sārūpya a sārṣṭi) nejsou nežádoucí, protože skýtají možnosti pro službu Pánu. Čistý oddaný Pána Kṛṣṇy však odmítá dokonce i tyto druhy osvobození, protože chce život za životem pouze sloužit Kṛṣṇovi. Nezajímá se příliš o ukončení kolobĕhu rození, protože si přeje pouze službu Pánu, i kdyby to mĕlo být v pekelných podmínkách. Sāyujya-mukti, splynutí s Pánovou září, tudíž čistý oddaný nenávidí a má z nĕho strach. Toto splynutí je výsledkem nĕjakého přestupku proti transcendentální láskyplné službĕ Pánu, a pro čistého oddaného proto vůbec není žádoucí.