Text 178
dakṣiṇa-mathurā āilā kāmakoṣṭhī haite
tāhāṅ dekhā haila eka brāhmaṇa-sahite
dakṣiṇa-mathurā – do jižní Mathury; āilā – když přišel; kāmakoṣṭhī haite – z Kámakóšthí; tāhāṅ – tam; dekhā haila – potkal se; eka – jedním; brāhmaṇa-sahite – s brāhmaṇou.
Z Kámakóšthí šel Śrī Caitanya Mahāprabhu do jižní Mathury, kde se potkal s jedním brāhmaṇou.
Jižní Mathura, dnes známá jako Madurai, leží na březích řeky Bhágái. Toto poutní místo je zvláštĕ určené pro oddané Pána Śivy, a proto se nazývá Šaiva-kšétra neboli místo, kde se uctívá Pán Śiva. Je to hornatá a lesnatá oblast. Nachází se tam dva Śivovy chrámy známé jako Rameśvara a Sundareśvara. Svůj chrám tam má také Devī – říká se mu chrám Mīnākṣī-devī a je to výtvor velkého architektonického umĕní. Byl postaven pod dohledem králů z dynastie Pāṇḍyů, ale muslimové ho, stejnĕ jako chrám Sundareśvary, při svých nájezdech vážnĕ poškodili. V roce 1372 křesťanského letopočtu sedĕl na trůnĕ v Madurai král Kampanna Udaiyara. Před dávnými časy této oblasti vládl král Kulaśekhara, který za své vlády založil brāhmaṇskou kolonii. Známý král Anantaguṇa Pāṇḍya je potomkem krále Kulaśekhara v jedenácté generaci.