Text 211-212
sītayārādhito vahniś
chāyā-sītām ajījanat
tāṁ jahāra daśa-grīvaḥ
sītā vahni-puraṁ gatā
parīkṣā-samaye vahniṁ
chāyā-sītā viveśa sā
vahniḥ sītāṁ samānīya
tat-purastād anīnayat
sītayā – matkou Sītou; ārādhitaḥ – volaný; vahniḥ – bůh ohnĕ; chāyā-sītām – iluzorní podobu matky Sīty; ajījanat – vytvořil; tām – tu; jahāra – unesl; daśa-grīvaḥ – desetihlavý Rāvaṇa; sītā – matka Sītā; vahni-puram – do sídla boha ohnĕ; gatā – odešla; parīkṣā-samaye – v dobĕ zkoušky; vahnim – do ohnĕ; chāyā-sītā – iluzorní podoba Sīty; viveśa – vstoupila; sā – ona; vahniḥ – bůh ohnĕ; sītām – původní matku Sītu; samānīya – přinášející zpátky; tat-purastāt – v Jeho přítomnosti; anīnayat – vrátil.
„Na žádost matky Sīty přinesl Agni, bůh ohnĕ, iluzorní podobu Sīty a desetihlavý Rāvaṇa unesl falešnou Sītu. Původní Sītā odešla do sídla boha ohnĕ. Když Pán Rāmacandra provĕřoval Sītino tĕlo, do ohnĕ vstoupila falešná, iluzorní Sītā. Tehdy bůh ohnĕ přivedl původní Sītu ze svého sídla a předal ji Pánu Rāmacandrovi.“
Tyto dva verše jsou převzaté z Kūrma Purāṇy.