22. KAPITOLA

Podle védské civilizace by svobodné dívky ve věku mezi desátým a čtrnáctým rokem měly uctívat Pána Šivu nebo bohyni Durgu, aby dostaly pěkného manžela. Svobodné dívky ve Vrindávanu už ale byly upoutány krásou Krišny. Přesto však bohyni Durgu uctívaly, na počátku období Hémanta (těsně před zimním obdobím). První měsíc tohoto období se jmenuje Agrahájana (říjen — listopad) a v té době začaly všechny svobodné gópí z Vrindávanu provádět své uctívání. Nejprve snědly jídlo zvané haviṣyānna, které se připravuje tak, že se mung dál a rýže vaří bez koření či kurkumy. Podle védských pokynů se tento druh jídla doporučuje na očistu těla před zahájením rituálního obřadu. Všechny svobodné gópí z Vrindávanu denně časně ráno po koupeli v řece Jamuně uctívaly bohyni Kátjájaní. Kátjájaní je další jméno pro bohyni Durgu. Bohyně se uctívá tak, že se z písku na břehu Jamuny zhotoví soška. Ve védských písmech stojí, že božstvo může být vytvořeno z různých hmotných prvků: může být namalováno, zhotoveno z kovu, drahokamů, dřeva, hlíny či kamene, nebo si ho může uctívající vytvořit ve svém srdci. Májávádští filosofové považují všechna tato božstva za pomyslná, ale védské texty je uznávají za totožná buď s Nejvyšším Pánem, nebo s příslušným polobohem.

Svobodné gópí zhotovily božstvo bohyně Durgy a uctívaly ji čandanovou pastou, girlandami, vonnými tyčinkami, ghíovými lampičkami a dalšími předměty — ovocem, zrním a větvičkami. Po obřadu bývá zvykem prosit o nějaké požehnání. Dívky se tedy s velkou oddaností modlily k bohyni Kátjájaní: “Ó svrchovaná vnější energie Osobnosti Božství, ó nejvyšší mystická sílo, ó svrchovaná vládkyně hmotného světa! Ó bohyně, buď k nám laskavá a zařiď, abychom se provdaly za syna Nandy Mahárádže, za Krišnu!” Vaišnavové obvykle neuctívají žádné polobohy. Šríla Naróttama dás Thákur přísně zakázal jakékoliv uctívání polobohů všem, kdo chtějí udělat pokrok v čisté oddané službě. Přesto vidíme, že gópí, jejichž láska ke Krišnovi se nedá s ničím srovnat, uctívaly Durgu. Uctívači polobohů někdy namítají, že gópí uctívaly bohyni Durgu, ale musíme si uvědomit, za jakým účelem to dělaly. Lidé obvykle uctívají bohyni Durgu pro nějaký hmotný prospěch; zato gópí se k ní modlily, aby se staly manželkami Pána Krišny. To znamená, že je-li Krišna středem všech činností, může oddaný pro dosažení tohoto cíle použít jakýchkoliv prostředků. Gópí mohly přijmout cokoliv pro uspokojení Krišny nebo službu Jemu. To je nepřekonatelná vlastnost gópí. Plně uctívaly bohyni Durgu po dobu jednoho měsíce, aby získaly Krišnu za manžela. Každý den se modlily, aby se jejich manželem stal Krišna, syn Nandy Mahárádže.

Časně ráno se gópí chodily k Jamuně vykoupat. Chytily se za ruce a hlasitě zpívaly o Krišnových překrásných zábavách. V Indii je starý zvyk, že když se dívky a ženy koupou v řece, odloží své oděvy na břeh a vstoupí do vody úplně nahé. Do té části řeky, kde se dívky a ženy koupou, je mužům vstup přísně zakázán, a tento zvyk se dodržuje dodnes. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, věděl, na co mladé svobodné gópí myslí, a požehnal jim dosažením vytouženého cíle. Modlily se, aby dostaly Krišnu za manžela, a Krišna jim chtěl jejich přání splnit.

Na konci měsíce se Krišna se svými druhy objevil na scéně. Jiné Krišnovo jméno je Jógéšvara neboli Pán všech mystických sil. Díky provádění meditace může jógí znát duševní rozpoložení jiných lidí a Krišna zajisté znal touhy gópí. Jakmile přišel na břeh, sebral jejich šaty a vyšplhal se na blízký strom. S úsměvem na rtech k nim potom promluvil.

“Mé milé dívy,” řekl, “pojďte sem jedna po druhé, poproste o šaty a potom si je vezměte. Myslím to vážně, nežertuji. Nemám v úmyslu s vámi žertovat, neboť jste unavené z toho, jak jste celý měsíc dodržovaly usměrňující zásady uctívání bohyně Kátjájaní. Nechoďte sem prosím všechny najednou. Přijďte každá zvlášť. Chci vidět vaši úplnou krásu, neboť jste všechny útlé v pase. Nyní prosím vyhovte Mému přání a jedna po druhé přistupte.”

Když dívky ve vodě uslyšely od Krišny taková žertovná slova, začaly se dívat jedna na druhou a usmívat se. Byly radostí bez sebe, když slyšely tuto Krišnovu žádost, protože už do Něho byly beztak zamilované. Ze studu po sobě pokukovaly, ale z vody vyjít nemohly, protože byly nahé. Jelikož byly ve vodě delší dobu, třásly se zimou; přesto se však v duchu radovaly z Góvindových milých, žertovných slov. Řekly Krišnovi: “Milovaný synu Nandy Mahárádže, nežertuj takhle s námi, není to od Tebe pěkné. Pocházíš ze ctnostné rodiny Nandy Mahárádže a máme Tě velice rády, ale neměl by sis z nás dělat takovou legraci, protože se teď třeseme ve vodě zimou. Laskavě nám okamžitě vrať šaty, nebo budeme trpět.” Pokorně Krišnovi domlouvaly: “Milý Šjámasundaro, jsme Tvými věčnými služebnicemi. Cokoliv nám nařídíš, bez váhání vykonáme, protože to považujeme za svou náboženskou povinnost. Budeš-li však i nadále trvat na svém a nutit nás k něčemu, co nemůžeme udělat, pak budeme muset jít za Nandou Mahárádžem a stěžovat si na Tebe. A pokud Tě on nepotrestá, povíme o Tvém neslušném chování králi Kansovi.”

Když Krišna uslyšel prosbu svobodných gópí, odpověděl: “Moje milé dívky, pokud si myslíte, že jste Moje věčné služebnice a že jste vždy připraveny vykonat Mé pokyny, pak vás žádám, abyste sem s úsměvem na tváři jedna po druhé přišly a vzaly si své šaty. Pokud sem ale nepřijdete a budete žalovat Mému otci, stejně Mi to nebude vadit, protože vím, že už je starý a nic Mi nemůže udělat.”

Gópí viděly, že Krišna je neoblomný, a neměly jinou možnost než poslechnout Jeho rozkaz. Jedna po druhé vycházely z vody, ale protože byly úplně nahé, snažily se levou rukou na ohanbí zakrýt svoji nahotu. Takto stály před Krišnou a třásly se. Jejich prosté chování bylo tak čisté, že Pána Krišnu okamžitě potěšilo. Tak se naplnil sen všech svobodných gópí, které se modlily ke Kátjájaní, aby dostaly Krišnu za manžela; žádnému jinému muži než svému manželovi se žena nesmí ukázat nahá. Svobodné gópí chtěly mít Krišnu za manžela a On jim takto splnil jejich touhu. Byl s nimi spokojený, a tak si přehodil jejich šaty přes rameno a pravil: “Moje milé dívky, dopustily jste se velkého prohřešku tím, že jste vstoupily do řeky Jamuny nahé. Urazily jste boha vod Varunadévu. Dotkněte se prosím sepjatýma rukama čela a pokloňte se polobohu Varunovi, abyste svůj přestupek odčinily.” Gópí byly prosté duše a vše, co Krišna řekl, braly vážně. Aby se vyvarovaly Varunova hněvu, aby dokončily svůj obřad, a hlavně aby potěšily svého milovaného Krišnu, okamžitě poslechly Jeho příkaz. Tak se staly největšími milenkami Krišny a Jeho nejposlušnějšími služebnicemi.

Nic se nevyrovná vědomí Krišny, jaké měly gópí. Ve skutečnosti se nestaraly o Varunu či jakéhokoliv jiného poloboha; chtěly jen uspokojit Krišnu. Krišnu si jejich prosté chování získalo a ihned jim vrátil jejich šaty, jedné po druhé. Přestože mladé svobodné gópí podvedl, donutil je, aby před Ním stály nahé, a tropil si z nich žerty; přestože s nimi zacházel jako s loutkami a ukradl jim šaty, i tak Ho měly rády a nestěžovaly si na Něho. Tento postoj gópí popisuje Pán Čaitanja Maháprabhu ve své modlitbě: “Můj milý Pane Krišno, můžeš Mě obejmout, můžeš po Mně šlapat nebo Mi můžeš zlomit srdce tím, že se přede Mnou nikdy neukážeš. Můžeš si dělat, co se Ti zlíbí, protože máš úplnou volnost v jednání. Ať však uděláš cokoliv, zůstaneš věčně Mým Pánem. Nemám nikoho jiného, koho bych uctíval.” Takový je postoj gópí ke Krišnovi.

Pán Krišna z nich měl radost, a jelikož si Ho všechny přály mít za manžela, řekl jim: “Moje milé dívky, které se tak pěkně chováte, vím, že po Mně toužíte. Vím, proč jste uctívaly bohyni Kátjájaní, a plně vaše jednání schvaluji. Každý, kdo má vědomí neustále zcela pohroužené ve Mně, byť i s chtíčem, se povýší. Stejně jako nemůže vyklíčit opražené semínko, tak ani žádná touha ve spojení s láskyplnou službou Mně nemůže přinést hmotné následky jako obyčejná karma.”

V Brahma-saṁhitě stojí: karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājām. Každý je spoután svými plodonosnými činnostmi, ale oddaní nenesou žádné následky, protože jednají jen pro uspokojení Pána. Vztah gópí ke Krišnovi, i když na první pohled smyslný, by neměl být považován za smyslnou touhu obyčejných žen. Sám Krišna vysvětluje proč. Činnosti v oddané službě jsou transcendentální vůči jakýmkoliv hmotným následkům.

“Moje milé gópí,” pokračoval Krišna, “vaše touha mít Mě za manžela se vám splní, protože kvůli tomu jste uctívaly bohyni Kátjájaní. Slibuji vám, že během nadcházejícího podzimu se se Mnou budete moci setkat a budete si se Mnou užívat jako se svým manželem.”

Později, když byl Krišna zase ve společnosti svých přátel pasáčků, uchýlil se do stínu stromů a zaplavilo ho štěstí. Takto oslovil obyvatele Vrindávanu: “Můj milý Stóka-Krišno, Můj milý Varúthapo, Můj milý Bhadraséno, Můj milý Sudámo, Můj milý Subalo, Můj milý Ardžuno, Můj milý Višálo, Můj milý Rišabho — jen se podívejte na ty šťastné vrindávanské stromy. Zasvětily své životy konání dobra druhým. Samy snášejí různé přírodní vlivy, jako prudký vítr, hustý déšť, spalující horko a bodající zimu, ale dbají na to, aby nás chránily a zbavovaly únavy. Moji milí přátelé, myslím, že se svým zrozením jako stromy proslavily. Tak starostlivě poskytují útočiště druhým, že jsou jako vznešení a vysoce postavení dárci milodarů, kteří nikdy neodmítnou obdarovat toho, kdo se na ně obrátí. Tyto stromy nikomu neodepřou ochranu. Poskytují lidské společnosti různé prostředky v podobě listů, květů, ovoce, stínu, kořínků, kůry, vonných výtažků a paliva. Jsou dokonalou ukázkou vznešeného života. Jsou jako vznešený člověk, který obětuje vše, co může — své tělo, mysl, činnosti, inteligenci a slova — dobročinné službě všem živým bytostem.”

Takto Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, kráčel po břehu Jamuny, dotýkal se listí stromů, jejich ovoce, květů a větviček a opěvoval jejich slavné blahodárné činnosti. Různí lidé se mohou ujímat různých činností, které jsou podle jejich názoru určeny pro dobro lidské společnosti, ale dobročinností, kterou je možné poskytnout pro věčné blaho všech lidí, je šíření hnutí pro vědomí Krišny. Všichni by měli být připraveni rozšiřovat toto hnutí. Pán Čaitanja učil, že člověk má být pokornější než tráva na zemi a snášenlivější než strom. Pán Krišna právě vysvětlil, jak je strom snášenlivý, a ti, kdo se věnují rozšiřování vědomí Krišny, by se měli poučit z učení Pána Krišny a Pána Čaitanji prostřednictvím Jejich přímé učednické posloupnosti.

Během putování vrindávanským lesem po břehu Jamuny se Krišna na jednom pěkném místě posadil a nechal krávy pít chladnou a průzračnou říční vodu. Pasáčkové, Krišna i Balaráma byli unaveni a také se napili. Poté, co Krišna viděl mladé gópí koupající se v Jamuně, strávil zbytek dopoledne s chlapci.