5. KAPITOLA

Přestože byl Krišna ve skutečnosti synem Vasudévy a Dévakí, kvůli Kansovu nelidskému jednání se Vasudéva nemohl podílet na obřadu při Jeho narození. Nanda Mahárádž, Krišnův pěstoun, však s velkou radostí uspořádal náležitý obřad. Na druhý den bylo oznámeno, že se Jašódě narodil chlapeček. Podle védského zvyku pozval Nanda Mahárádž učené astrology a bráhmany, aby vykonali obřad. Jakmile se narodí nějaké dítě, vypočítají astrologové podle času narození horoskop a zjistí jeho budoucnost.

Rodinní členové se vykoupou, slavnostně se obléknou do pěkných šatů, ozdobí se a potom se shromáždí před dítětem i astrologem, aby vyslechli, jaká budoucnost je očekává. Nanda Mahárádž a ostatní členové rodu se ustrojili a usedli před kolébkou. Bráhmanové, kteří se tam při této příležitosti shromáždili, recitovali příznivé mantry náležící k obřadním úkonům, zatímco astrologové prováděli obřad. Během této události jsou také uctíváni všichni polobozi i rodinní předci. Nanda Mahárádž rozdal bráhmanům 200 000 ozdobených krav s nádhernými přehozy. Kromě toho jim daroval hromady zrní pokryté drahokamy a zlatem vyšívanými látkami.

V hmotném světě shromažďujeme bohatství různými způsoby a někdy je získáme ne právě čestným či zbožným způsobem, protože taková je povaha shromažďování věcí. Podle védských pokynů by proto měl člověk očistit své bohatství tím, že daruje krávy a zlato bráhmanům. I novorozené dítě se očistí, je-li bráhmanům darováno zrní. Měli bychom vědět, že v hmotném světě žijeme vždy ve znečištěném stavu. Musíme proto očistit své životy, své jmění i sami sebe. Život očistíme každodenní koupelí, čištěním těla zevnitř i zvenčí a přijetím deseti očistných obřadů. Askezí, uctíváním Pána a rozdáváním milodarů můžeme očistit bohatství. Sebe můžeme očistit, když budeme studovat Védy, abychom poznali Absolutní Pravdu a dosáhli seberealizace. Ve védských písmech je řečeno, že se každý člověk rodí jako šúdra, ale přijetím očistného procesu se stane dvojzrozeným. Studováním Véd se stane viprou, což je přípravné stádium, aby se mohl stát bráhmanou. Když potom dokonale pozná Absolutní Pravdu, nazývá se bráhmana. Jakmile bráhmana dosáhne další dokonalosti, stane se vaišnavou neboli oddaným.

Během obřadu pořádaného u příležitosti Krišnova narození pronášeli všichni shromáždění bráhmanové různé védské mantry, aby zajistili dítěti štěstí. Existují různé druhy zpěvů, jako je sūta, māgadha, vandī a virudāvalī. Zároveň se zpěvem manter a písní zněly před domem trubky a kotle a projevy radosti se rozléhaly po všech pastvinách a byly slyšet ve všech domech. Uvnitř i vně domů byly rýžovou moukou vytvořeny různé umělecké obrazce a vše bylo pokropeno vonnou vodou, dokonce i cesty a ulice. Ze stropů a na střechách visely různé vlajky, girlandy a zelené listy. Byly vztyčeny brány ozdobené zelenými listy a květy. Všechny krávy, býci a telata byli potřeni směsí oleje a kurkumy a pomalováni minerály, jako je červený krevel, žlutý jíl či mangan. Měli na sobě věnce z pavích per, pěkné barevné přehozy a zlaté řetězy kolem krku.

Když pastevci krav slyšeli, že Nanda Mahárádž, otec Krišny, pořádá obřad k narození svého syna, všichni byli nadšení a začali se spontánně radovat. Oblékli se do drahocenných šatů, svá těla ozdobili různými náušnicemi a náhrdelníky a na hlavy si nasadili velké turbany. Poté, co se takto honosně oblékli, se s různými dary vydali k domu Nandy Mahárádže.

Jakmile se pasačky doslechly, že matka Jašódá povila dítě, velice je to potěšilo, a proto si i ony na sebe vzaly drahé šaty a ozdoby a těla si potřely vonnými kosmetickými přípravky.

Tak jako pyl na lotosu zdůrazňuje úžasnou krásu květu, všechny gópí (pasačky krav) si na své lotosu podobné tváře nanesly kunkumový prášek. Půvabné gópí vzaly své dary a pospíchaly do domu Nandy Mahárádže. Měly tak široké boky a plná ňadra, že nemohly běžet, ale z extatické lásky ke Krišnovi přesto kráčely, jak nejrychleji mohly. Uši jim zdobily perly, na krku měly medailonky z drahokamů, rty a oči zkrášlovaly různé druhy rtěnek a líčidel a ruce měly ozdobené hezkými zlatými náramky. Jak tak spěchaly po kamenité cestě, květinové girlandy krášlící jejich těla padaly na zem a vypadalo to, jako by z nebe pršely květy. Ozdoby na jejich tělech se pohupovaly, a to ještě umocňovalo jejich krásu. Jakmile došly do domu Nandy a Jašódy, požehnaly dítěti: “Milé dítě, žij dlouho a ochraňuj nás.” Zatímco takto malému Krišnovi žehnaly, kropily Ho směsí kurkumového prášku, oleje, jogurtu, mléka a vody. Touto směsí pokropily nejen Krišnovo tělo, ale i těla všech ostatních přítomných. Během celé příznivé události také hrály různé skupiny výtečných hudebníků.

Když pastevci viděli, jak se jejich ženy baví, rozveselili se a na oplátku začali na gópí stříkat jogurt, mléko, přepuštěné máslo a vodu. Potom po sobě oba tábory házely máslem. Nanda Mahárádž šťastně pozoroval zábavy pastevců a jejich žen a štědře obdarovával různé zpěváky, kteří se slavnosti zúčastnili. Někteří pěvci recitovali významné verše z Upanišad a Purán, někteří opěvovali rodinné předky a jiní zpívali sladké písně. Bylo tam také mnoho učených bráhmanů a Nanda Mahárádž, velice spokojený s oslavou, jim daroval oděvy, klenoty a krávy.

V této souvislosti je důležité si všimnout, jak bohatí byli obyvatelé Vrindávanu díky pouhému chovu dobytka. Všichni pastevci náleželi ke třídě vaišjů a jejich prací byla ochrana krav a pěstování obilí. Z jejich oblečení, ozdob a chování se dá usoudit, že i na malé vesnici měli hojnost hmotného majetku. Měli takový nadbytek mléčných produktů, že nešetřili a házeli po sobě máslo bez jakéhokoliv omezení. Jejich bohatství spočívalo v mléce, jogurtu, přepuštěném másle a mnoha jiných mléčných výrobcích. Výměnou za zemědělské produkty pak získávali spoustu drahokamů, klenotů a drahých oděvů. Nejenže všechny tyto věci vlastnili, ale mohli je i štědře rozdávat, jako to činil Nanda Mahárádž.

Takto Nanda Mahárádž, pěstoun Pána Krišny, uspokojil touhy všech lidí, kteří přišli na slavnost. Uctivě je přivítal a daroval jim, cokoliv si přáli. Učení bráhmanové, kteří neměli žádný jiný zdroj příjmu, záviseli ohledně obživy zcela na společenství vaišjů a při takovýchto slavnostních příležitostech, jako bylo narození a svatby, vždy dostávali dary. Zatímco Nanda Mahárádž uctíval Pána Višnua a snažil se uspokojit všechny návštěvníky, jeho jedinou touhou bylo, aby děťátko Krišna bylo šťastné. Netušil, že toto dítě je původem Višnua — modlil se k Pánu Višnuovi, aby Ho ochraňoval.

Róhinídéví, matka Balarámy, byla Vasudévovou nejpožehnanější manželkou. Byla sice odloučena od manžela, ale přesto se oblékla do pěkných šatů, aby mohla poblahopřát Nandovi Mahárádžovi k narození jeho syna Krišny. Vzala si na sebe girlandu, náhrdelník a další ozdoby, a když přišla na slavnost, bylo ji vidět všude. Podle védských pravidel se žena, jejíž manžel je mimo domov, obléká jednoduše, ale k této příležitosti se Róhiní oblékla pěkně i přesto, že její muž byl pryč.

Bohatost obřadu spojeného s Krišnovým narozením jasně ukazuje všeobecný blahobyt, který tehdy ve Vrindávanu panoval. Jelikož se v domě krále Nandy a matky Jašódy narodil Pán Krišna, bohyně štěstí byla zavázána ve Vrindávanu projevit své bohatství. Vypadalo to, jako kdyby se Vrindávan stal místem zábav bohyně štěstí.

Po obřadu se Nanda Mahárádž rozhodl odjet do Mathury zaplatit výroční daň Kansově vládě. Před odjezdem svolal všechny schopné pastevce z vesnice a požádal je, aby během jeho nepřítomnosti dohlíželi na Vrindávan. Když přijel do Mathury, doslechl se o tom Vasudéva a zatoužil svého přítele pozdravit. Ihned se vydal na místo, kde se Nanda Mahárádž ubytoval. Jakmile Nanda spatřil Vasudévu, vlil se mu do žil nový život. Naplněn radostí okamžitě vstal a objal ho. Vřele ho přivítal a nabídl mu pohodlné místo k sezení. Vasudéva se obával o své dva syny, kteří byli svěřeni Nandovi do ochrany, aniž o tom Nanda věděl, a proto se na Ně starostlivě dotazoval. Jak Balaráma, tak Krišna byli synové Vasudévy. Balaráma byl přemístěn do lůna Róhiní, Vasudévovy manželky, jež setrvávala pod ochranou Nandy Mahárádže. Krišnu obdržela Jašódá výměnou za svou dceru. Nanda Mahárádž věděl, že Balaráma je Vasudévův syn, ale nevěděl, že je tomu tak i s Krišnou. Vasudéva si toho byl samozřejmě vědom a dychtivě se na Krišnu i Balarámu vyptával.

Potom řekl Nandovi: “Můj milý bratře, byl jsi již starý, a přestože sis toužebně přál mít syna, žádného jsi neměl. Nyní se na tebe milostí Pána usmálo štěstí a narodil se ti moc pěkný syn. Myslím, že to je pro tebe velice příznivé. Milý příteli, mě věznil Kansa, ale teď jsem na svobodě; je to pro mě, jako kdybych se znovu narodil. Už jsem nedoufal, že tě ještě někdy spatřím, ale Boží milostí tě teď vidím.” Tímto způsobem Vasudéva nepřímo vyjádřil svou starost o Krišnu. Krišna byl potají zanesen k matce Jašódě a Nanda poté, co uspořádal okázalý obřad k Jeho narození, odjel do Mathury. Vasudévu to velice potěšilo a řekl: “Připadá mi, jako kdybych se znovu narodil.” Vůbec neočekával, že bude Krišna žít, protože všechny jeho ostatní syny Kansa zabil.

Vasudéva pokračoval: “Můj milý příteli, je velice těžké zařídit, abychom mohli žít pohromadě. I když máme rodiny a příbuzné, syny a dcery, chod světa nás většinou odděluje. Je to způsobeno tím, že všechny živé bytosti sem na Zem přicházejí pod tlakem plodonosných činností. Přestože se setkávají, není jisté, že spolu zůstanou delší dobu. Podle své karmy musí lidé jednat různě, a následkem toho se musí rozejít. Například na vlnách oceánu plave mnoho vodních řas a někdy se k sobě přiblíží, zatímco jindy se navždy rozdělí; jedna řasa odplave jedním směrem a druhá zase druhým. Podobně mohou mít členové našich rodin k sobě blízko, když žijeme pohromadě, ale po určité době nás od sebe vlny času odloučí.”

Vasudévova slova měla tento význam: i když mu Dévakí porodila celkem osm synů, všechny nešťastně ztratil. Nemohl si ponechat ani jediného syna Krišnu. Cítil od Něho odloučení, ale tuto skutečnost nemohl dát najevo. “Řekni mi prosím, jak prospívá Vrindávan? Máte hodně zvířat — jsou šťastná? Mají dostatek trávy a vody? Pověz mi také, zda je místo, kde nyní žijete, klidné.” Vasudéva se takto dotazoval, protože si dělal starosti o Krišnovo bezpečí. Věděl, že se Kansa a jeho přívrženci snaží Krišnu zabít tak, že na Něho posílají různé démony. Již se usnesli, že je třeba zahubit všechny děti, které se narodily v rozpětí deseti dnů okolo Krišnova narození. Vasudéva měl o Krišnu obavy, a proto se ptal, jak bezpečné je místo, kde Krišna přebýval. Ptal se také na Balarámu a Jeho matku Róhiní, kteří byli Nandovi Mahárádžovi svěřeni do péče. Vasudéva rovněž Nandovi připomněl, že Balaráma nezná svého pravého otce. “Pro Něho jsi otcem ty. A nyní máš další dítě, Krišnu. Myslím, že se budeš o oba chlapce dobře starat.” Významné také je, že se Vasudéva dotazoval na blaho zvířat Nandy Mahárádže. Zvířatům a zvláště krávám byla poskytována stejná ochrana jako vlastním dětem. Vasudéva byl kšatrija a Nanda Mahárádž vaišja. Povinností kšatrijů je chránit občany a povinností vaišjů je chránit krávy. Krávy jsou stejně důležité jako občané. Tak jako se má lidem dostávat veškeré ochrany, krávy by ji měly mít zajištěnou také.

Vasudéva dále řekl, že udržování náboženských zásad, ekonomický rozvoj a náležité uspokojování tělesných potřeb závisí na spolupráci mezi příbuznými, národy a celým lidstvem. Proto je povinností každého dbát na to, aby se jeho bližní a krávy neocitali v nesnázích. Každý má dohlížet na klid a pohodlí blízkých lidí a zvířat; pak lze rozvoje náboženských zásad, ekonomického pokroku i uspokojování smyslů docílit bez potíží. Vasudéva vyjádřil zármutek nad tím, že nedokázal ochránit své syny narozené Dévakí. Myslel si, že pro něho jsou náboženské zásady, ekonomický rozvoj i smyslový požitek ztraceny.

Když to Nanda Mahárádž vyslechl, odpověděl: “Můj milý Vasudévo, vím, že tě nesmírně trápí smrt všech tvých a Dévakiných synů, kterou způsobil krutý král Kansa. I když poslední dítě byla dcera, Kansa ji nedokázal zabít a odešla na nebeské planety. Můj milý příteli, nermuť se; všechny nás ovládají naše činy z minula, o kterých už ani nevíme. Každý je podmíněný svým dřívějším jednáním a ten, kdo zná filosofii karmy a jejích reakcí, je skutečně moudrý. Takového člověka nepoznamená žádná událost, ať už příjemná, či nepříjemná.”

Vasudéva na to odpověděl: “Můj milý Nando, pokud jsi již zaplatil vládě daně, vrať se rychle do své vesnice, protože mám takové tušení, že se v Gókule může dít něco neblahého.”

Po přátelské rozmluvě se Vasudéva vrátil domů. I Nanda Mahárádž a ostatní pastevci, kteří přijeli do Mathury splatit daň, se vydali na zpáteční cestu.