84. KAPITOLA

Mezi ženami přítomnými na Kurukšétře během zatmění slunce byly Kuntí, Gándhárí, Draupadí, Subhadrá a královny mnoha jiných králů a také gópí z Vrindávanu. Když Krišnovy královny vyprávěly příběhy o svých svatbách a jak je Pán Krišna pojal za manželky, všechny ženy kuruovské dynastie žasly. Naplnil je obdiv, jakou láskou byly všechny královny ke Krišnovi poutány. Když slyšely o intenzitě jejich lásky, neubránily se slzám.

Zatímco ženy mezi sebou rozmlouvaly a muži také měli o čem hovořit, ze všech světových stran se tam sešli téměř všichni významní mudrci a asketové, kteří chtěli spatřit Pána Krišnu a Balarámu. Hlavními mudrci byli Krišna- dvaipájana Vjása, velký mudrc Nárada, Čjavana, Dévala, Asita, Višvámitra, Šatánanda, Bharadvádža, Gautama, Pán Parašuráma (se svými žáky), Vasištha, Gálava, Bhrigu, Pulastja, Kašjapa, Atri, Márkandéja, Brihaspati, Dvita, Trita, Ékata, čtyři synové Brahmy zvaní Kumárové (Sanaka, Sanandana, Sanátana a Sanat-kumára), Angirá, Agastja, Jágjavalkja a Vámadéva.

Jakmile se mudrci a asketové objevili, všichni králové, včetně Mahárádže Judhišthiry, ostatních Pánduovců i Pána Krišny a Balarámy, okamžitě vstali ze svých míst a poklonami vzdali úctu těmto mudrcům ctěným po celém vesmíru. Pak je náležitě uvítali nabídnutím místa k sezení a vody na omytí nohou. Donesli jim chutné ovoce, květinové girlandy, vonné tyčinky a santálovou pastu a všichni králové, v čele s Krišnou a Balarámou, uctili mudrce podle védských pravidel. Když byli mudrci pohodlně usazeni, Pán Krišna, jenž sestoupil proto, aby chránil náboženství, k nim za všechny krále promluvil. Jakmile začal hovořit, všichni ztichli, neboť chtěli slyšet Jeho slova na uvítanou a porozumět jim.

Pán Krišna pravil: “Sláva všem přítomným mudrcům a asketům! Dnes cítíme, že se naše životy staly úspěšnými. Dnes jsme dosáhli vytouženého životního cíle, neboť vidíme tváří v tvář všechny vznešené osvobozené mudrce a askety, které si přejí spatřit dokonce i velcí polobozi na nebesích. Začátečníci v oddané službě, kteří se pouze klaní Božstvu v chrámu, ale nechápou, že Pán sídlí v srdcích všech, a ti, kdo jen uctívají různé polobohy za účelem naplnění svých chtivých tužeb, nejsou schopni porozumět významu těchto mudrců. Nedovedou využít možnosti přivítat tyto mudrce — dívat se na ně, dotýkat se jejich lotosových nohou, ptát se, jak se jim daří, a s nadšením je uctívat.”

Začínající oddaní nebo zbožní lidé nemohou porozumět důležitosti velkých mahātmů. Formálně navštěvují chrám a klaní se Božstvu. Když ale někdo pokročí na další úroveň transcendentálního vědomí, porozumí důležitosti mahātmů a oddaných a v tomto stádiu se je snaží uspokojit. Proto Pán Krišna řekl, že začátečníci nechápou význam velkých mudrců, oddaných či asketů.

Pán Krišna pokračoval: “Člověk se nemůže očistit jen tím, že putuje na svatá poutní místa, kde se vykoupe, nebo že zhlíží podoby polobohů v chrámech. Pokud se však stane, že potká velkého oddaného, mahātmu, který je představitelem Osobnosti Božství, okamžitě se očistí. Pro očištění je předepsáno uctívat oheň, slunce, měsíc, zemi, vodu, vzduch, éter a mysl. Uctíváním všech těchto prvků a jejich vládnoucích božstev se lze postupně oprostit od vlivu závisti, ale službou velké duši může závistivá osoba okamžitě smazat všechny své hříchy.

Moji drazí ctění mudrci a ctihodní králové, vězte ode Mne, že ten, kdo pokládá hmotné tělo vytvořené ze tří prvků — hlenu, žluči a vzduchu — za sebe samotného, kdo považuje rodinu a příbuzné za své vlastní, pro koho jsou hmotné věci hodné uctívání nebo kdo navštěvuje svatá poutní místa jen proto, aby se tam vykoupal, ale nikdy se nestýká s velkými osobnostmi, mudrci a mahātmy, taková osoba není nic jiného než zvíře jako osel, i když má lidské tělo.”

Když Pán Krišna, nejvyšší autorita, takto vážně promluvil, zavládlo mezi mudrci a askety hrobové ticho. Žasli, když Ho slyšeli tak stručně a výstižně vykládat absolutní filosofii života. Dokud člověk není pokročilý v poznání, myslí si, že tělo je on sám, že příbuzní jsou jeho a že země, kde se narodil, je hodná uctívání. Z tohoto životního pojetí vzešla moderní ideologie nacionalismu. Pán Krišna takové myšlenky odsoudil a také odsoudil ty, kdo se namáhají cestovat na svatá poutní místa jen proto, aby se tam vykoupali a opět se vrátili zpátky, aniž by využili příležitosti vyhledat společnost velkých oddaných a mahātmů, kteří tam žijí. Tito lidé jsou přirovnáni k nejhloupějšímu zvířeti, oslu. Všichni, kdo slyšeli Pána Krišnu mluvit, o Jeho slovech nějaký čas přemýšleli a usoudili, že Pán Krišna je ve skutečnosti Nejvyšší Osobnost Božství a jen hraje úlohu obyčejné lidské bytosti, nucené přijmout určitý druh těla jako následek svých dřívějších činů. Přijal tuto zábavu v podobě obyčejného člověka, jen aby všechny lidi učil, jak mají žít pro dokonalé vyplnění lidského poslání.

Poté, co mudrci došli k závěru, že Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství, oslovili Ho: “Drahý Pane, jsme vůdci lidské společnosti a předpokládá se, že máme správnou životní filosofii, ale přesto jsme zmateni vlivem Tvé vnější energie. Překvapuje nás, když vidíme Tvé chování, které připomíná chování obyčejné lidské bytosti a zakrývá Tvou skutečnou totožnost Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto nám Tvoje zábavy připadají velice podivuhodné.

Náš drahý Pane, svou energií tvoříš, udržuješ a ničíš celý vesmírný projev různých jmen a podob stejně, jako země tvoří mnohé tvary kamenů, stromů a různá jiná jména a podoby, ale přesto zůstává stejná. Třebaže prostřednictvím své energie tvoříš různé projevy, tyto činnosti Tě neovlivňují. Náš drahý Pane, Tvé úžasné činy nás ohromují. I když jsi vůči celému tomuto hmotnému stvoření transcendentální a jsi Nejvyšší Pán a Nadduše všech živých bytostí, působením své vnitřní energie se zjevuješ na Zemi, abys chránil oddané a ničil darebáky. Svým zjevením znovu zavádíš zásady věčného náboženství, na které lidská společnost kvůli dlouhodobému styku s hmotnou energií zapomíná. Náš drahý Pane, jsi stvořitelem společenských tříd a duchovních stavů v lidské společnosti podle vlastností a činností, a když nezodpovědní lidé tato pravidla překrucují, zjevuješ se a dáváš je do pořádku.

Drahý Pane, védské poznání představuje Tvé čisté srdce. Askeze, studium Véd a meditativní transy vedou k různým realizacím Tvé Osoby ve Tvých projevených a neprojevených aspektech. Celý svět jevů je projevem Tvé neosobní energie, ale Ty sám, jako původní Osobnost Božství, v něm nejsi projevený. Jsi Nejvyšší Duše, Nejvyšší Brahman. Ti, kdo patří k bráhmanské kultuře, proto mohou chápat Tvou transcendentální podobu. Z toho důvodu vždy chováš bráhmany v úctě a jsi považován za nejpřednějšího stoupence bráhmanské kultury. Proto se Ti říká brahmaṇya-deva. Náš drahý Pane, jsi vrcholem všeho štěstí a konečným útočištěm všech světců; proto si všichni myslíme, že setkáním s Tebou jsme dosáhli dokonalosti svého života, vzdělání, askeze a získávání transcendentálního poznání. Ve skutečnosti jsi Ty konečným cílem všeho transcendentálního snažení.

Náš drahý Pane, Tvé neomezené poznání nemá konce. Tvá podoba je transcendentální a věčně oplývající blažeností a poznáním. Jsi Nejvyšší Osobnost Božství, Nejvyšší Brahman, Nejvyšší Duše. Jelikož jsi zahalený svou vnitřní energií, yogamāyou, nyní dočasně skrýváš své neomezené síly, ale my přesto chápeme Tvé vznešené postavení, a proto se Ti všichni s úctou klaníme. Drahý Pane, užíváš si zábav v úloze lidské bytosti a skrýváš přitom svůj pravý transcendentální majestát; proto nikdo z přítomných králů, dokonce ani členové jaduovské dynastie, jež jsou s Tebou neustále ve styku, jedí a sedají s Tebou, neví, že jsi původní příčina všech příčin, duše každého a původní příčina celého stvoření.

Když člověk v noci sní, postavy vytvořené halucinací ve snu považuje za skutečné a imaginární tělo ve snu považuje za své pravé tělo. Na čas zapomene, že kromě halucinací stvořeného těla má ještě jiné, skutečné tělo, když nespí. Zmatená podmíněná duše podobně i v bdělém stavu považuje smyslový požitek za skutečné štěstí.

Uspokojováním smyslů hmotného těla se duše zahalí a její vědomí se hmotně znečistí. Hmotné vědomí způsobuje, že nemůžeme porozumět Nejvyšší Osobnosti Božství, Krišnovi. Všichni velcí mystičtí jógí se snaží obnovit své vědomí Krišny uváženým praktikováním jógového systému, jen aby porozuměli Tvým lotosovým nohám. Meditují o Tvé transcendentální podobě, aby odstranili nahromaděné výsledky hříšných činností. Je řečeno, že voda z Gangy může zlikvidovat spousty hříšných reakcí, ale tato voda je slavná jenom díky Tvým lotosovým nohám. Voda Gangy vytéká jako pot z Tvých lotosových nohou. A my všichni máme to štěstí, že dnes můžeme vidět Tvé lotosové nohy přímo. Drahý Pane, všichni jsme odevzdané duše, Tvoji oddaní; buď k nám tedy prosím laskavý a dej nám svou bezpříčinnou milost. Dobře víme, že ti, kdo dosáhli osvobození nepřetržitou oddanou službou Tobě, již nejsou znečištění hmotnými kvalitami přírody, a jsou tak způsobilí vstoupit do Božího království v duchovním světě.”

Poté, co shromáždění mudrci přednesli Pánu Krišnovi své modlitby, chtěli požádat krále Dhritaráštru a krále Judhišthiru o svolení a odebrat se do svých ášramů. V tu chvíli k nim však přistoupil Vasudéva, otec Pána Krišny a nejslavnější ze všech zbožných mužů, a s velkou pokorou jim na projev úcty padl k nohám. Vasudéva řekl: “Drazí vznešení mudrci, jste váženější než polobozi. Proto se vám s úctou klaním. S vaším svolením bych vás rád o něco požádal. Budu považovat za velké požehnání, pokud mi laskavě vysvětlíte nejvyšší plodonosnou činnost, kterou lze odstranit reakce za všechno ostatní jednání.”

Velký mudrc Nárada byl vůdcem všech přítomných mudrců, a proto promluvil: “Moji drazí mudrci, není těžké pochopit, že Vasudéva, jenž přijal Krišnu za svého syna, a tak se stal otcem Osobnosti Božství, se nás chce ze své velké dobroty a prostoty zeptat, co by mu mohlo pomoci. Říká se, že důvěrnost plodí pohrdání. Vasudéva má Krišnu za syna, a proto se na Něho nedívá s bázní a úctou. Někdy je vidět, že lidé žijící na břehu Gangy nepovažují Gangu za příliš důležitou a putují někam daleko, aby se vykoupali na poutním místě. Vasudéva nás nemusí žádat o pokyny, když je přítomný Pán Krišna, jehož poznání nemůže být za žádných okolností méněcenné. Na Krišnovo poznání nepůsobí proces stvoření, udržování a zničení, ani je neovlivňuje někdo jiný než On sám, není narušené vzájemným působením hmotných kvalit ani se s časem nemění. Jeho transcendentální podoba je plná poznání, jež nikdy nenaruší nevědomost, pýcha, připoutanost, závist nebo smyslový požitek. Jeho poznání v žádném případě nepodléhá zákonům karmy vztahujícím se na zbožné a bezbožné jednání a neovlivňují ho tři kvality hmotné energie. Nikdo Ho nepředčí a nikdo se Mu nevyrovná, protože On je nejvyšší autorita, Osobnost Božství.

Obyčejná podmíněná lidská bytost si může myslet, že podmíněná duše, která je zahalená svými materialistickými smysly, myslí a inteligencí, je na stejné úrovni jako Krišna, ale Pán Krišna je jako slunce, které není nikdy zahalené mrakem, sněhem či mlhou nebo zakryté jinými planetami během zatmění, přestože to tak někdy může vypadat. Když mají méně inteligentní lidé oči zakryté těmito vlivy, myslí si, že slunce je neviditelné. Podobně nemohou osoby ovlivněné smysly propadlými hmotnému požitku jasně vidět Nejvyšší Osobnost Božství.”

Shromáždění mudrci pak za přítomnosti Pána Krišny, Balarámy a mnoha jiných králů začali dávat Vasudévovi pokyny, o které je žádal: “Na odčinění karmických reakcí a tužeb, které člověka nutí k plodonosnému jednání, je nutné s vírou a oddaností vykonávat předepsané oběti určené k uctívání Pána Višnua. Pán Višnu je příjemce výsledků všech obětí. Velké osobnosti a mudrci, kteří vidí vše jasně očima zjevených písem a mají vizi tří fází času — minulosti, přítomnosti a budoucnosti — shodně doporučují, že pro očištění prachu hmotných nečistot nahromaděného v srdci a pro otevření cesty k osvobození a dosažení transcendentální blaženosti musí člověk potěšit Pána Višnua. Všem, kdo žijí jako hospodáři v některé z vyšších společenských tříd (bráhmana, kšatrija a vaišja), se toto uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána Višnua — jenž je také známý jako Purušóttama, původní osoba — doporučuje jako jediná příznivá cesta.

Všechny podmíněné duše v tomto hmotném světě mají hluboce zakořeněné touhy vládnout zdrojům hmotné přírody. Každý chce hromadit bohatství, každý chce na nejvyšší míru užívat života, každý chce manželku, domov a děti a každý chce být v tomto světě šťastný a v příštím životě se dostat na nebeské planety. Takové touhy však způsobují hmotné otroctví. Aby se tedy člověk z tohoto otroctví vysvobodil, musí obětovat své poctivě nabyté jmění pro uspokojení Pána Višnua.

Jedinou metodou, jak odstranit veškeré hmotné touhy, je zaměstnat se oddanou službou Pánu Višnuovi. Tak se má sebeovládnutý člověk, byť ještě žijící jako hospodář, zbavit hmotných tužeb trojího druhu — touhy po hromadění hmotného bohatství, po požitku s manželkou a dětmi a po dosažení vyšších planet. Nakonec by se měl vzdát rodinného života a přijmout stav odříkání, ve kterém se bude zcela věnovat oddané službě Pánu. Každý, i když se narodil ve vyšším postavení jako bráhmana, kšatrija či vaišja, má dluhy vůči polobohům, mudrcům, předkům a jiným živým bytostem, a aby všechny tyto dluhy splatil, musí provádět oběti, studovat védskou literaturu a zplodit děti jako zbožný hospodář. Pokud přijme životní stav odříkání, aniž by vyrovnal tyto dluhy, jistě ze svého postavení poklesne. Ty jsi dnes již odčinil své dluhy vůči předkům a mudrcům. Nyní se můžeš vykonáním obětí zbavit svých závazků vůči polobohům, a tak se zcela odevzdat Nejvyšší Osobnosti Božství. Drahý Vasudévo, jistě jsi vykonal mnoho zbožných činností ve svých minulých životech. Jak jinak by ses mohl stát otcem Krišny a Balarámy, Nejvyšší Osobnosti Božství?”

Po vyslechnutí mudrců se světec Vasudéva poklonil jejich lotosovým nohám. Takto je potěšil a pak je vyzval k vykonání yajñí. Když byli mudrci vybráni jako kněží pro oběti, vybídli zase oni Vasudévu, aby shromáždil na onom poutním místě všechny potřebné věci k provedení yajñí. Jakmile byl Vasudéva takto vyzván, aby začal vykonávat yajñi, všichni členové jaduovské dynastie se vykoupali, pěkně se oblékli, ozdobili a ověnčili lotosovými květy. Vasudévovy manželky v krásných šatech, s ozdobami a zlatými náhrdelníky přicházely k obětišti a v rukou nesly obětní předměty.

Když bylo vše připravené, zazněly mridangy, lastury, kotle a jiné hudební nástroje. Profesionální tanečníci i tanečnice začali předvádět své umění. Sútové a mágadhové — profesionální zpěváci — začali zpěvně pronášet modlitby. Gandharvové se svými manželkami, jejichž hlasy jsou velice sladké, zároveň zpívali mnohé příznivé písně. Vasudéva si nalíčil oči černým líčidlem, tělo si potřel máslem a potom se svými osmnácti manželkami v čele s Dévakí usedl před kněze, aby podstoupil očistný obřad zvaný abhiṣek. Během obřadu, který se prováděl přísně podle pokynů písem, připomínal Vasudéva měsíc obklopený hvězdami. Jelikož byl připravován na oběť, měl na sobě jelení kůži, ale jeho ženy měly na sobě pěkná sárí, náramky, náhrdelníky, nákotníčky, náušnice a mnoho jiných ozdob. V kruhu svých manželek vypadal Vasudéva velice krásně — stejně, jako když takové oběti provádí nebeský král.

Když do velké obětní arény usedli Pán Krišna a Pán Balaráma se svými ženami, dětmi a příbuznými, vypadalo to, jako že je Nejvyšší Pán přítomný se všemi živými bytostmi a mnoha energiemi, svými částmi. To, že Pán Krišna má různé energie a nedílné části, se dozvídáme ze śāster, ale zde na obětišti mohli všichni vnímat osobně, jak Nejvyšší Osobnost Božství existuje věčně se svými energiemi. Pán Krišna tehdy vypadal jako Pán Nárájan a Pán Balaráma vypadal jako Sankaršan, zdroj všech živých bytostí.

Vasudéva uspokojil Pána Višnua vykonáním různých obětí, jako je jyotiṣṭoma a darśa-pūrṇamāsa. Některé z nich se nazývají prākṛta a jiným se říká śaurya- satra či vaikṛta. Poté byly provedeny ještě další oběti, známé jako agnihotra, a byly náležitým způsobem obětovány předepsané předměty. Tím byl Pán Višnu uspokojen. Konečným cílem všech nabízených obětí je potěšit Pána Višnua. V tomto věku Kali je však velice obtížné nashromáždit vše potřebné pro oběť. Lidé nemají prostředky na získání nutného vybavení, ani nezbytné poznání či sklony takové oběti vykonávat. Proto je ve věku Kali, kdy jsou lidé většinou nešťastní, plní úzkosti a rozrušení různými pohromami, jedinou doporučenou obětí saṅkīrtana-yajña. Uctívání Pána Čaitanji saṅkīrtana-yajñou je jediný doporučený proces pro současný věk.

Po vykonání různých obětí Vasudéva daroval kněžím hojnost bohatství, šaty, ozdoby, krávy, pozemky a služebnice. Poté se všechny jeho manželky podrobily koupeli avabhṛta a provedly část obětních povinností známou jako patnī- saṁyāja. Po obětování všeho potřebného se všichni společně vykoupali v jezerech vytvořených Parašurámou, zvaných Ráma-hrada. Když se Vasudéva a jeho ženy vykoupali, darovali šaty a ozdoby, které měli předtím na sobě, zpěvákům, tanečníkům a dalším níže postaveným osobám. Můžeme si všimnout, že provádění obětí vyžaduje i hojné rozdávání bohatství. Milodary se dávají nejprve kněžím a bráhmanům a použité šaty a ozdoby se po ukončení oběti dají podřízeným pomocníkům.

Když Vasudéva a jeho ženy rozdali použité předměty zpěvákům a recitátorům, v nových šatech a s novými ozdobami všechny dosyta pohostili, od bráhmanů až po psy. Potom se všichni Vasudévovi přátelé, příbuzní, manželky a děti shromáždili společně s králi a příslušníky vaidarbhské, kóšalské, kuruovské, kášíské, kékajské a sriňdžajské dynastie. Kněží, polobozi, obyčejní lidé, předkové, duchové i Čáranové byli náležitě odměněni hojnými dary a projevy úcty. Pak všichni přítomní požádali Krišnu, manžela bohyně štěstí, o svolení k odchodu a cestou do svých domovů opěvovali Vasudévovu dokonalou oběť.

Když se král Dhritaráštra, Vidura, Judhišthira, Bhíma, Ardžuna, Bhíšmadéva, Drónáčárja, Kuntí, Nakula, Sahadéva, Nárada, Pán Vjásadéva a mnozí další příbuzní připravovali odejít, pociťovali odloučení, a proto srdečně objali každého člena jaduovské dynastie. Na cestu se vydali i ostatní účastníci oběti. Poté Pán Krišna a Pán Balaráma společně s králem Ugrasénou uspokojili obyvatele Vrindávanu, v čele s Nandou Mahárádžem a pastevci, hojným množstvím různých darů, jimiž je uctili a potěšili. Obyvatelé Vrindávanu tam zůstali s příslušníky jaduovské dynastie ještě dlouhou dobu, neboť je pojilo hluboké přátelství.

Vasudéva cítil po vykonání oběti takové uspokojení, že jeho štěstí neznalo mezí. Všichni členové jeho rodiny byli s ním a v jejich přítomnosti uchopil Nandu Mahárádže za ruce a řekl mu: “Můj milý bratře, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, stvořil pevné pouto, pouto náklonnosti a lásky. Myslím, že i pro velké mudrce a světce je velice těžké toto pouto lásky přetnout. Můj milý bratře, projevoval jsi mi lásku, kterou jsem nebyl schopen opětovat. Proto si myslím, že jsem nevděčný. Choval ses přesně tak, jak je příznačné pro světce, ale já ti to nikdy nebudu moci vrátit. Nemám, čím bych ti oplatil tvoje přátelské jednání. Přesto jsem si jistý, že se naše pouto lásky nikdy nepřetrhne. Naše přátelství musí trvat navždy navzdory tomu, že se ti nedokážu odměnit. Doufám, že mi to odpustíš.

Můj milý bratře, zpočátku jsem byl ve vězení, a proto jsem ti nikdy nemohl sloužit jako přítel, a přestože v současné době jsem hodně bohatý, můj hmotný blahobyt mě oslepil. Proto tě ani nyní neumím náležitě uspokojit. Můj milý bratře, jsi tak ušlechtilý, že druhým prokazuješ veškerou úctu, ale neočekáváš žádnou úctu pro sebe. Člověk, který usiluje o pokrok v životě, nesmí mít příliš mnoho hmotného bohatství, aby neoslepl a nezpyšněl, a měl by se starat o své přátele a příbuzné.”

Když Vasudéva takto mluvil k Nandovi Mahárádžovi, dojímalo ho jeho přátelství a vše dobré, co pro něho král Nanda udělal. Oči se mu proto zalily slzami a rozplakal se. Jelikož Nanda Mahárádž chtěl potěšit svého přítele Vasudévu a poutala ho láska k Pánu Krišnovi a Balarámovi, strávil v jejich společnosti tři měsíce. Na konci této doby se všichni členové jaduovské dynastie snažili potěšit vrindávanské obyvatele vším, co si mohli jen přát. Nabízeli Nandovi Mahárádžovi a jeho společníkům oděvy, ozdoby a mnohé jiné cennosti a všichni byli šťastní. Vasudéva, Ugraséna, Pán Krišna, Pán Balaráma, Uddhava i ostatní členové jaduovské dynastie věnovali Nandovi Mahárádžovi a jeho společníkům své osobní dary. Poté, co Nanda Mahárádž přijal tyto dary na rozloučenou, vyjel se svými společníky do Vradžabhúmi, Vrindávanu. Mysli vrindávanských obyvatel však zůstaly u Krišny a Balarámy, a tak všichni vyrazili do Vrindávanu bez svých myslí.

Když členové vrišniovského rodu viděli všechny přátele a návštěvníky odjíždět, pozorovali, že se blíží období dešťů, a tak se rozhodli pro návrat do Dváraky. Byli naprosto spokojení, protože Krišna byl pro ně vším. Když se vrátili do Dváraky, s velkým uspokojením vyprávěli, jak Vasudéva prováděl oběť, jak se setkali s různými přáteli a příznivci a různé jiné události, které se přihodily během jejich cesty na poutní místa.