SLOKA 8
āmantrya cābhyanujñātaḥ
pariṣvajyābhivādya tam
āruroha rathaṁ kaiścit
pariṣvakto ’bhivāditaḥ
āmantrya—zažádal o svolení; ca—a; abhyanujñātaḥ—dostal svolení; pariṣvajya—objal; abhivādya—sklonil se u nohou; tam—Mahārāje Yudhiṣṭhira; āruroha—nastoupil; ratham—na vůz; kaiścit—někým; pariṣvaktaḥ—obejmutý; abhivāditaḥ—uctěný poklonou.
Poté, když Pán zažádal o svolení k odjezdu, a král Mu ho dal, Pán Kṛṣṇa vzdal úctu Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi poklonou u jeho nohou a král Ho objal. Objali Ho také další a složili Mu své poklony, a tak Pán nasedl na Svůj vůz.
Mahārāja Yudhiṣṭhira byl starším bratrancem Pána Kṛṣṇy, a proto když se Pán chystal od něho odejet, poklonil se u králových nohou. Král dobře věděl, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, ale přesto Ho objal jako mladšího bratra. Pánovi působí potěšení, když Ho Jeho oddaný z lásky považuje za méně důležitého než sebe samotného. Nikdo není větší než Pán a nikdo Mu není roven, ale dělá Mu radost, když se k Němu Jeho oddaní chovají jako k mladšímu. To vše jsou Pánovy transcendentální zábavy. Impersonalisté se do takovýchto nadpřirozených rolí, jaké hrají oddaní Pána, nemohou dostat. Bhīma a Arjuna potom Pána objali, neboť byli stejně staří, a Nakula a Sahadeva se Pánu poklonili, neboť byli mladší než On.