SLOKA 33
ambā ca hata-putrārtā
pitṛvyaḥ kva gataḥ suhṛt
api mayy akṛta-prajñe
hata-bandhuḥ sa bhāryayā
āśaṁsamānaḥ śamalaṁ
gaṅgāyāṁ duḥkhito ’patat
ambā—matka teta; ca—a; hata-putrā—která ztratila všechny své syny; ārtā—rozlítostněná; pitṛvyaḥ—strýc Vidura; kva—kam; gataḥ—odešel; suhṛt—příznivec; api—zdali; mayi—mi; akṛta-prajñe—nevděčný; hata-bandhuḥ—ten, který ztratil všechny své syny; saḥ—Dhṛtarāṣṭra; bhāryayā—se svojí manželkou; āśaṁsamānaḥ—v mysli plné pochyb; śamalam—urážky; gaṅgāyām—ve vodách Gangy; duḥkhitaḥ—ve sklíčené mysli; apatat—upadl.
Kde je můj příznivec, strýc Vidura, a matka Gāndhārī, která je velice zarmoucená odchodem všech svých synů? Mého strýce Dhṛtarāṣṭru také velice ochromila smrt všech jeho synů a vnuků. Jsem nepochybně velmi nevděčný. Vzal snad mé přestupky tak vážně, že se i se svou ženou utopil v Ganze?
Pāṇḍuovci, zvláště Mahārāja Yudhiṣṭhira a Arjuna, předvídali následky bitvy na Kurukṣetře, a Arjuna proto odmítal bojovat. K boji došlo vůlí Pána, ale rodinný smutek, který očekávali, se stal skutečností. Mahārāja Yudhiṣṭhira si byl stále vědom nepříznivé situace, ve které byl jeho strýc Dhṛtarāṣṭra a teta Gāndhārī, a proto jim ve stáří a smutku poskytoval všemožnou péči. Jakmile tedy nenacházel svého strýce a tetu v paláci, přirozeně v něm vyvstaly pochybnosti a usuzoval, že se utopili ve vodách Gangy. Považoval se za nevděčníka, protože když Pāṇḍuovci ztratili otce, Mahārāja Dhṛtarāṣṭra je královsky zaopatřil, a on mu na oplátku v bitvě na Kurukṣetře zabil všechny syny. Jako zbožný muž bral Mahārāja Yudhiṣṭhira v úvahu všechny své nezbytné přečiny a nikdy neuvažoval o přečinech svého strýce a jeho společnosti. Dhṛtarāṣṭra trpěl vůlí Pána následky vlastních přečinů, ale Mahārāja Yudhiṣṭhira myslel pouze na vlastní zlé skutky, kterým se nemohl vyhnout. To je povaha dobrého člověka a oddaného Pána. Oddaný nikdy nehledá chybu na druhých, ale snaží se nalézt své vlastní a co nejvíce je napravit.