SLOKA 45
tasmāj jahy aṅga vaiklavyam
ajñāna-kṛtam ātmanaḥ
kathaṁ tv anāthāḥ kṛpaṇā
varteraṁs te ca māṁ vinā
tasmāt—proto; jahi—zanech; aṅga—ó králi; vaiklavyam—mentálních starostí; ajñāna—nevědomost; kṛtam—kvůli; ātmanaḥ—tvoje; katham — jak; tu—ale; anāthāḥ—bezmocní; kṛpaṇāḥ—ubozí tvorové; varteran — budou moci přežít; te—oni; ca—také; mām—mne; vinā—bez.
Proto zanech svých starostí, které plynou z neznalosti vlastního já. Přemýšlíš teď o tom, jak mohou ta bezmocná ubohá stvoření existovat bez tebe.
Když si myslíme, že naši přátelé a příbuzní jsou bezmocní a závisejí na nás, je to pouze dílem nevědomosti. Každému živému tvorovi se řízením Nejvyššího Pána dostává veškeré ochrany podle postavení, které získal v hmotném světě. Pán je známý jako bhūta-bhṛt neboli ten, který dává ochranu všem živým bytostem. Člověk má pouze plnit své povinnosti, jelikož nikdo jiný než Nejvyšší Pán nemůže nikoho druhého ochránit. To je jasněji vysvětleno v následujícím verši.