SLOKA 54
jitāsano jita-śvāsaḥ
pratyāhṛta-ṣaḍ-indriyaḥ
hari-bhāvanayā dhvasta-
rajaḥ-sattva-tamo-malaḥ
jita-āsanaḥ—ten, kdo ovládá jógový sed; jita-śvāsaḥ—ten, kdo ovládá dýchání; pratyāhṛta—obrací nazpět; ṣaṭ—šest; indriyaḥ—smyslů; hari — Absolutní Osobnost Božství; bhāvanayā—pohroužený do; dhvasta—přemohl; rajaḥ—vášeň; sattva—dobro; tamaḥ—nevědomost; malaḥ—znečištění.
Ten, kdo ovládl polohy sedu (jógové āsany) a dýchací cviky, může obrátit své smysly k Absolutní Osobnosti Božství a získat tak imunitu vůči znečištění kvalitami hmotné přírody — světským dobrem, vášní a nevědomostí.
Předběžné stupně yogy jsou āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhyāna, dhāraṇā atd., a Mahārāja Dhṛtarāṣṭra byl na dobré cestě úspěšně je završit, jelikož seděl na posvěceném místě a soustředil se na jeden cíl, na Nejvyšší Osobnost Božství (Hariho). Všechny jeho smysly tak byly zaměstnány ve službě Pánu. Tento postup oddanému přímo pomáhá osvobodit se od znečištění třemi kvalitami hmotné přírody. Dokonce i nejvyšší kvalita, kvalita hmotného dobra, je příčinou hmotného otroctví, natož pak zbývající kvality, tedy vášeň a nevědomost. Vášeň a nevědomost zvyšují hmotné sklony dychtit po hmotném požitku a silný pocit chtíče vyvolává touhu hromadit majetek a moc. Ten, kdo překonal tyto dvě základní úrovně smýšlení a povýšil se do kvality dobra, která je plná poznání a mravnosti, ještě nedokáže ovládat smysly, to znamená oči, jazyk, nos, uši a dotek. Ale ten, kdo se odevzdal lotosovým nohám Pána Hariho, jak je popsáno výše, dokáže transcendovat všechny vlivy kvalit hmotné přírody a pevně se soustředit na službu Pánu. Proces bhakti-yogy proto přímo zaměstnává smysly v láskyplné službě Pánu, což uchazeče zbavuje možnosti, aby se věnoval hmotným činnostem. Tento proces obrácení smyslů od hmotné připoutanosti k láskyplné transcendentální službě Pánu se nazývá pratyāhāra. Samotný proces se nazývá prāṇāyāma a vrcholí v dosažení samādhi neboli pohrouženosti ve snaze potěšit Nejvyššího Pána Hariho všemi prostředky.