SLOKA 43
cīra-vāsā nirāhāro
baddha-vāṅ mukta-mūrdhajaḥ
darśayann ātmano rūpaṁ
jaḍonmatta-piśācavat
anavekṣamāṇo niragād
aśṛṇvan badhiro yathā
cīra-vāsāḥ—oblékl si roztrhaný oděv; nirāhāraḥ—přestal přijímat veškerou tuhou potravu; baddha-vāk—přestal mluvit; mukta-mūrdhajaḥ — rozvázal si vlasy; darśayan—začal se ukazovat; ātmanaḥ—na něm; rūpam—tělesné rysy; jaḍa—netečný; unmatta—šílený; piśāca-vat—jako pobuda; anavekṣamāṇaḥ—nečekal na; niragāt—nacházel se; aśṛṇvan—neslyšel; badhiraḥ—jako hluchý člověk; yathā—jako kdyby.
Poté si Mahārāja Yudhiṣṭhira oblékl roztrhané šaty, přestal jíst všechny tuhé pokrmy, dobrovolně oněměl a nechal si volně splývat vlasy. Když se to vše spojilo dohromady, dodalo mu to vzhledu pobudy nebo šílence, který nemá zaměstnání. Na svých bratrech v ničem nezávisel a jako hluchý člověk nic neslyšel.
Takto osvobozen od všech vnějších záležitostí neměl nic společného s královským životem či rodinnou pověstí a z praktických důvodů se vydával za netečného šíleného pobudu a nemluvil o hmotných věcech. Nijak nezávisel na svých bratrech, kteří mu vždy společně pomáhali. Toto stádium úplné nezávislosti na všem se také nazývá očištěné stádium nebojácnosti.