SLOKA 31
rājovāca
na te guḍākeśa-yaśo-dharāṇāṁ
baddhāñjaler vai bhayam asti kiñcit
na vartitavyaṁ bhavatā kathañcana
kṣetre madīye tvam adharma-bandhuḥ
rājā uvāca—král řekl; na—ne; te—tvůj; guḍākeśa—Arjuna; yaśaḥ-dharāṇām—z nás, kteří jsme zdědili slávu; baddha-añjaleḥ—ten, kdo spíná ruce; vai—jistě; bhayam—strach; asti—je; kiñcit—sebemenší; na — ani; vartitavyam—můžeme dovolit žít; bhavatā—tebou; kathañcana — všemi prostředky; kṣetre—v zemi; madīye—v mém království; tvam — tebe; adharma-bandhuḥ—přítel bezbožnosti.
Král pravil: Zdědili jsme slávu Arjuny, proto když se nám odevzdáváš se sepjatýma rukama, nemusíš se bát o svůj život. Nemůžeš však zůstat v mém království, protože jsi přítelem bezbožnosti.
Kalimu, který je přítelem bezbožnosti všeho druhu, může být odpuštěno, když se odevzdá, ale za žádných okolností mu nelze dovolit, aby žil jako občan kdekoliv v dobrém státě. Pāṇḍuovci byli pověřenými zástupci Osobnosti Božství, Pána Kṛṣṇy, který ve skutečnosti naplánoval bitvu na Kurukṣetře. Neučinil to však ve Svém osobním zájmu; chtěl, aby světu vládl ideální král jako byl Mahārāja Yudhiṣṭhira a jeho potomci jako Mahārāja Parīkṣit. Zodpovědný král jakým byl Mahārāja Parīkṣit nemohl dovolit příteli bezbožnosti, aby se zabydloval v jeho království na úkor dobré pověsti Pāṇḍuovců. To je jediný způsob, jak vyhladit mravní úpadek v zemi. Přátelé bezbožnosti musejí být vykázáni ze státu ven, a to zemi zachrání před mravním úpadkem.