SLOKA 2
dhruvaṁ tato me kṛta-deva-helanād
duratyayaṁ vyasanaṁ nāti-dīrghāt
tad astu kāmaṁ hy agha-niṣkṛtāya me
yathā na kuryāṁ punar evam addhā
dhruvam—jisté a nevyhnutelné; tataḥ—proto; me—moje; kṛta-deva-helanāt—protože porušil nařízení Pána; duratyayam—velice obtížná; vyasanam—pohroma; na—ne; ati—velice; dīrghāt—daleko; tat—to; astu—nechť je; kāmam—bezvýhradná touha; hi—jistě; agha—hříchy; niṣkṛtāya—pro osvobození se; me—moje; yathā—aby; na—nikdy; kuryām—učiním to; punaḥ—znovu; evam—co jsem učinil; addhā—přímo.
(Král Parīkṣit si myslel:) Jelikož jsem zanedbal příkazy Nejvyššího Pána, musím nevyhnutelně očekávat, že mě v blízké budoucnosti čekají nějaké potíže. Bezvýhradně si teď přeji, aby ta pohroma přišla nyní, protože tak bych mohl být osvobozen od hříšného činu a už se nikdy takového přestupku nedopustit.
Nejvyšší Pán přikazuje, že brāhmaṇům a kravám musí být dána veškerá ochrana. Samotný Pán dohlíží na blahobyt brāhmaṇů a krav (go-brāhmaṇa-hitāya ca). Mahārāja Parīkṣit to vše věděl a vyvodil z toho, že za urážku mocného brāhmaṇy ho jistě čeká trest podle zákonů Pána, že ho ve velice blízké budoucnosti čeká něco velice těžkého. Přál si proto, aby ta pohroma přišla okamžitě a zasáhla jeho a ne členy jeho rodiny. Když člověk jedná špatně, má to dopad na celou jeho rodinu, a Mahārāja Parīkṣit si proto přál, aby pohroma potkala pouze jeho. Osobní utrpení by znemožnilo, aby se v budoucnosti dopouštěl dalších hříchů a zároveň by vyvážilo hřích, kterého se už dopustil, takže jeho potomci by nemuseli trpět. Tak uvažuje zodpovědný oddaný. Celá rodina oddaného má také podíl na výsledcích jeho služby Pánu. Mahārāja Prahlāda zachránil svojí osobní oddanou službou svého démonského otce. Oddaný syn v rodině je největším darem a požehnáním Pána.