SLOKA 26
nāmāny anantasya hata-trapaḥ paṭhan
guhyāni bhadrāṇi kṛtāni ca smaran
gāṁ paryaṭaṁs tuṣṭa-manā gata-spṛhaḥ
kālaṁ pratīkṣan vimado vimatsaraḥ
nāmāni-svaté jméno, sláva atd.; anantasya-neomezeného; hata-trapaḥ—oproštěn od všech formalit hmotného světa; paṭhan-recitací, opakovaným čtením atd.; guhyāni-tajemné; bhadrāṇi-dávající požehnání; kṛtāni—činnosti; ca-a; smaran-stále vzpomínající; gām-na Zemi; paryaṭan-putovat křížem krážem; tuṣṭa-manāḥ-plně uspokojený; gata-spṛhaḥ-zcela osvobozený od všech hmotných tužeb; kālam-čas; pratīkṣan-očekávající; vimadaḥ-bez pýchy; vimatsaraḥ-bez závisti.
Začal jsem tedy opěvovat svaté jméno a slávu Pána a nestaral jsem se o formality hmotného světa. Takové opěvování transcendentálních zábav Pána a vzpomínání na ně přináší všechna požehnání. Takto jsem putoval po celé Zemi, plně spokojený, skromný a nezávistivý.
Nārada Muni zde na základě vlastní zkušenosti v krátkosti vysvětluje, jak žije upřímný oddaný Pána. Takový oddaný, poté, co byl zasvěcen Pánem nebo Jeho pravým zástupcem, opěvuje velice vážně slávu Pána a putuje po celém světě, aby i ostatní měli možnost o Jeho slávě naslouchat. Tito oddaní nikdy netouží po hmotném zisku. Vede je jedna jediná touha — vrátit se k Bohu. To je očekává v daném čase, kdy opustí hmotné tělo. Jelikož mají ten nejvyšší životní cíl, návrat k Bohu, nikdy nikomu nezávidí a ani nejsou pyšní na to, že oni jsou způsobilí vrátit se k Bohu. Pouze stále opěvují svaté jméno, slávu a zábavy Pána a stále na ně vzpomínají, a podle svých možností rozšiřují Boží poselství pro blaho všech bez sebemenší touhy po hmotném zisku.