No edit permissions for Čeština

SLOKA 51

aparādhaḥ sakṛd bhartrā
soḍhavyaḥ sva-prajā-kṛtaḥ
kṣantum arhasi śāntātman
mūḍhasya tvām ajānataḥ

aparādhaḥ  —  přečin; sakṛt  —  jen jednou; bhartrā  —  pánem; soḍhavyaḥ  —  mĕl by být tolerován; sva-prajā  —  svým poddaným; kṛtaḥ  —  spáchaný; kṣantum  —  tolerovat; arhasi  —  mĕl bys; śānta-ātman  —  ó Ty, jenž jsi stále klidný; mūḍhasya  —  pošetilce; tvām  —  Tebe; ajānataḥ  —  který nezná.

Pán by mĕl alespoň jednou tolerovat přečin, kterého se dopustilo jeho dítĕ či poddaný. Ó svrchovaná klidná Duše, mĕl bys proto odpustit našemu pošetilému manželovi, který nepochopil, kdo jsi.

Kāliyovy manželky zažívají tak silnou úzkost, že v tomto verši opakují dvakrát stejnou myšlenku: že by mĕl Nejvyšší Pán jejich pošetilému manželovi laskavĕ odpustit. Nejvyšší Pán je śāntātmā, svrchovaná klidná Duše, a proto Nāga-patnī navrhují, že by bylo na místĕ, aby alespoň protentokrát přehlédl velký přečin nevĕdomého Kāliyi.

« Previous Next »