SLOKA 1
śrī-śuka uvāca
indras tadātmanaḥ pūjāṁ
vijñāya vihatāṁ nṛpa
gopebhyaḥ kṛṣṇa-nāthebhyo
nandādibhyaś cukopa ha
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; indraḥ — Pán Indra; tadā — tehdy; ātmanaḥ — jeho; pūjām — uctívání; vijñāya — když pochopil; vihatām — zrušené; nṛpa — ó králi (Parīkṣite); gopebhyaḥ — na pastevce; kṛṣṇa-nāthebhyaḥ — kteří mĕli Kṛṣṇu za svého Pána; nanda-ādibhyaḥ — v čele s Nandou Mahārājem; cukopa ha — rozhnĕval se.
Śukadeva Gosvāmī řekl: Můj milý králi Parīkṣite, když Indra pochopil, že jeho obĕť byla zrušena, rozlítil se na Nandu Mahārāje a ostatní pastevce, kteří mĕli Kṛṣṇu za svého Pána.
Śukadeva Gosvāmī hned na začátku této kapitoly vyjevuje Indrovu pošetilost a absurditu jeho hnĕvu. Indra byl zklamaný, protože obyvatelé Vṛndāvanu přijímali Śrī Kṛṣṇu jako svého Pána. Śrī Kṛṣṇa přitom je Pánem, nejen obyvatel Vṛndāvanu, ale všeho, co existuje, včetnĕ samotného Indry. Indrova podráždĕná reakce tedy byla smĕšná. Jak se se říká: „Pýcha předchází pád.“