No edit permissions for Čeština

SLOKA 31

imāny adhika-magnāni
padāni vahato vadhūm
gopyaḥ paśyata kṛṣṇasya
bhārākrāntasya kāminaḥ
atrāvaropitā kāntā
puṣpa-hetor mahātmanā

imāni  —  tyto; adhika  —  velmi; magnāni  —  splývající; padāni  —  stopy; vahataḥ  —  Jeho, který nesl; vadhūm  —  svou choť; gopyaḥ  —  ó gopī; paśyata  —  pohleďte; kṛṣṇasya  —  Kṛṣṇy; bhāra  —  tíhou; ākrāntasya  —  zmáhaného; kāminaḥ  —  chtivého; atra  —  na tomto místĕ; avaropitā  —  postavená na zem; kāntā  —  milenka; puṣpa  —  (natrhání) kvĕtů; hetoḥ  —  za účelem; mahā-ātmanā  —  velmi inteligentním.

Prosím pohleďte, mé milé gopī, jak jsou na tomto místĕ stopy chtivého Kṛṣṇy vtlačené hloubĕji do zemĕ. Nést tíhu své milované pro Nĕho bylo jistĕ obtížné. A tady Ji ten inteligentní chlapec musel postavit na zem, aby natrhal nĕjaké kvĕty.

Slovo vadhūm vyjadřuje, že ačkoliv Śrī Kṛṣṇa nebyl s Rādhārāṇī oficiálnĕ sezdaný, ve skutečnosti Ji ve vṛndāvanském lese učinil svojí chotí.

Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura zde gopī použitím slova kāminaḥ naznačují tyto myšlenky: „My Śrī Kṛṣṇu skutečnĕ milujeme, ale On nás přesto odmítl. Jeho důvĕrné jednání s Rādhārāṇī tedy dokazuje, že si Ji tento mladý princ Vraji odnesl pod vlivem chtíče. Kdyby mĕl zájem o lásku, byl by přijal nás místo té pasačky Rādhārāṇī.“

Tyto myšlenky vyjevují náladu gopī, které jsou soupeřkami Śrīmatī Rādhārāṇī. Ty gopī, které jsou Jejími spojenkynĕmi, mĕly samozřejmĕ z Jejího štĕstí radost.

« Previous Next »