No edit permissions for Čeština

SLOKA 11

calasi yad vrajāc cārayan paśūn
nalina-sundaraṁ nātha te padam
śila-tṛṇāṅkuraiḥ sīdatīti naḥ
kalilatāṁ manaḥ kānta gacchati

calasi  —  jdeš; yat  —  když; vrajāt  —  z vesnice pastevců; cārayan  —  pasoucí; paśūn  —  zvířata; nalina  —  než lotosový kvĕt; sundaram  —  krásnĕjší; nātha  —  ó Pane; te  —  Tvé; padam  —  nohy; śila  —  od ostrých okrajů zrn; tṛṇa  —  trávy; aṅkuraiḥ  —  a pučících rostlin; sīdati  —  zakoušíš bolest; iti  —  když takto uvažujeme; naḥ  —  náš; kalilatām  —  nepokoj; manaḥ  —  naše mysli; kānta  —  ó milenče; gacchati  —  cítí.

Drahý pane, drahý milenče, když odcházíš z vesnice pastevců pást krávy, naše mysli trápí pomyšlení, že Tĕ do nohou, které jsou krásnĕjší než lotos, budou řezat ostré slupky zrn, hrubá tráva a další rostliny.

« Previous Next »