SLOKA 22
sa vai bhagavatā tena
yuyudhe svāmīnātmanaḥ
puruṣam prākṛtaṁ matvā
kupito nānubhāva-vit
saḥ — on; vai — vskutku; bhagavatā — s Pánem; tena — s Ním; yuyudhe — bojoval; svāmīnā — vládcem; ātmanaḥ — svým vlastním; puruṣam — osobu; prākṛtam — svĕtskou; matvā — jelikož Ho považoval za; kupitaḥ — rozhnĕvaný; na — ne; anubhāva — Jeho postavení; vit — vĕdom si.
Jāmbavān si nebyl vĕdom Jeho pravého postavení a považoval Ho za obyčejného človĕka. Proto se hnĕvivĕ pustil s Nejvyšším Pánem, svým vládcem, do boje.
Slova puruṣaṁ prākṛtaṁ matvā, „považující Ho za svĕtskou osobu“, jsou velmi významná. Takzvaní védští učenci, včetnĕ vĕtšiny západních, rádi překládají slovo puruṣam jako „muž“, i když se to slovo týká Pána Kṛṣṇy, a tak jsou jejich neautorizované překlady védské literatury znečištĕny jejich materialistickými představami o Bohu. Zde je však jasnĕ uvedeno, že Jāmbavān považoval Pána za prākṛta-puruṣu, „svĕtskou osobu“, protože mylnĕ pochopil Jeho postavení. Jinak řečeno, Pán je ve skutečnosti puruṣottama,„ svrchovaná transcendentální osoba“.