SLOKA 54
adyāpi ca puraṁ hy etat
sūcayad rāma-vikramam
samunnataṁ dakṣiṇato
gaṅgāyām anudṛśyate
adya — dnes; api — dokonce; ca — a; puram — mĕsto; hi — vskutku; etat — toto; sūcayat — vykazující známky; rāma — Pána Balarāmy; vikramam — moci; samunnatam — nápadnĕ vyvýšené; dakṣiṇataḥ — na jižní stranĕ; gaṅgāyām — podél Gangy; anudṛśyate — je vidĕt.
Dokonce i dnes je mĕsto Hastināpur na své jižní stranĕ podél Gangy viditelnĕ vyvýšené, a tak vykazuje známky moci Pána Balarāmy.
Śrīla Prabhupāda píše: „Pro vĕtšinu kṣatriyských králů bylo bĕžné vyvolat před svatbou nĕjaký boj mezi nevĕstinou a ženichovou stranou. Když Sāmba násilím unesl Lakṣmaṇu, starší členové kuruovské dynastie rádi vidĕli, že je pro ni skutečnĕ vhodným partnerem. Ještĕ s ním však bojovali, aby se přesvĕdčili o jeho síle, a bez ohledu na pravidla boje ho společnĕ zajali. Jakmile se Yaduovci rozhodli vysvobodit Sāmbu ze zajetí Kuruovců, Pán Balarāma přišel situaci osobnĕ urovnat a jako mocný kṣatriya jim nařídil, aby Sāmbu okamžitĕ propustili. Kuruovce tento příkaz jako by urazil, a tak zpochybnili sílu Pána Balarāmy. Chtĕli jednoduše vidĕt, jak předvede svou nepochopitelnou sílu. Potom tedy s velkým potĕšením dali svou dceru Lakṣmaṇu Sāmbovi a celý problém byl urovnán. Duryodhana mĕl ke své dceři Lakṣmaṇĕ citové pouto a provdal ji za Sāmbu s velikou slávou.... Balarāma (...) byl velice spokojený s tím, jak Ho Kuruovci velkolepĕ přijali, a v doprovodu novomanželů odjel do svého hlavního mĕsta, Dvāraky.
Pán Balarāma přijel vítĕzoslavnĕ do Dvāraky a setkal se s mnoha občany, kteří byli bez výjimky Jeho oddaní a přátelé. Když se všichni shromáždili, vyprávĕl celý příbĕh o Sāmbovĕ svatbĕ a oni žasli, když slyšeli, jak Balarāma otřásl mĕstem Hastināpurem.“
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy k šedesáté osmé kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané „Sāmbova svatba.“